Ostrovy jsou stálou součástí naší planety. Více než půl milionu pozemků obklopených vodou. Proces vzniku ostrovů je téměř nezastavitelný, stejně jako jejich pohlcování mořskou vodou. Některé z nich jsou neuvěřitelně malé, zatímco jiné jsou tak velké, že je lze z vesmíru pozorovat stejně jako zemské kontinenty. Zde je deset nejpozoruhodnějších a doslova izolovaných ostrovů světa.
Pořadí největších ostrovů
Nominace | hodnost | Ostrov | Oblast |
Pořadí největších ostrovů | 1 | Ellesmere (Kanada) | 192 236KM2 |
2 | Victoria (Kanada) | 217 291KM2 | |
3 | Honšú, Japonsko | 227 970KM2 | |
4 | Spojené království | 229 946KM2 | |
5 | Sumatra (Indonésie) | 435 000 km2 | |
6 | Baffinova země (Kanada) | 507 451KM2 | |
7 | Madagaskar | 587 000 km2 | |
8 | Kalimantan (Borneo), (Indonésie, Malajsie, Brunej) | 734 000 km2 | |
9 | Nová Guinea (Papua-Nová Guinea, Indonésie) | 785 000 km2 | |
10 | Grónsko (Dánsko) | 2 130 800 km2 |
Ellesmere (Kanada)
Hodnocení: 4.1
Rozloha: 192 236 km
V první desítce je jeden z největších ostrovů planety a třetí největší v Kanadě. Země byla objevena v roce 1616 a svět se o ní dozvěděl díky objeviteli Williamu Baffinovi. Poněkud nevlídná oblast: podnebí je velmi drsné a asi třetinu povrchu ostrova pokrývá stálý led.
Prvními osadníky ostrova byli sibiřští kočovníci. Ve 13. století zde zapustil kořeny národ Thule (předkové Eskymáků) a v polovině 18. století se ostrov stal zcela neobydleným. V současné době lze vzhledem k obtížným životním podmínkám označit za stálé obyvatele Elsmere, které se nachází v provincii Nunavut, pouze sto padesát lidí.
Ellesmere je s maximální nadmořskou výškou 2 616 metrů nejvyšším bodem kanadského arktického souostroví. Od doby ledové je ze všech stran zahalena ledem. Toto místo je totiž jedním z mála, které představují „pozůstatky“ doby ledové. Kousek Ellesméry, přesněji její 1/5, je považován za národní přírodní rezervaci a je přísně chráněn. Na jejím území se nachází velké množství ledovců a sedm fjordů.
Zábavný fakt. Na ostrově roste pouze jeden druh stromu, a to vrba arktická.
Victoria (Kanada)
Hodnocení: 4.2
Rozloha: 217 291 km
Druhý největší ostrov kanadského arktického souostroví, objevený polárníkem Simpsonem v roce 1838. Několik poloostrovů (Prince Albert, Wollaston, Collinson a další úctyhodně velký poloostrov na východním konci Hadleigh Bay, který nebyl nikdy pojmenován) tvoří největší část velkého ostrova. Pobřeží ostrova je značně členité, téměř bez vyvýšenin, z nichž žádná není vyšší než 1 km.
V polovině 20. století žili na ostrově Victoria převážně meteorologové. Na počátku 21. století se počet obyvatel na tomto území značně zvýšil a eskymáčtí osadníci se s nadšením zapojili do komerčního rybolovu. Existují však pouze 2 osady: Holmen a Cambridge Bay. Nachází se zde však řada rozlehlých jezer, z nichž nejvýznamnější jsou Ferguson a Taha.
Honšú (Japonsko)
Hodnocení: 4.3
Rozloha: 227 970 km
Největší ostrov japonského souostroví a nejdůležitější ostrov v zemi. Na jejím území žije více než 100 milionů lidí. Zde jsou největší města země a hlavní město včetně Kjóta, Tokia, Ósaky, Jokohamy, Hirošimy atd. Honšú zaujímá přibližně 60 % celkové rozlohy Japonska. Ostrov s dlouhou historií a kultovním významem pro Japonce, kde se zrodila japonská civilizace Vycházejícího slunce.
Ostrovu dominuje hornatý terén – Honšú je doslova členitý s obrovskými kopci, které utvářejí jeho klima (mezi nimi je i několik sopek). Ostrov lze zhruba rozdělit do dvou klimatických pásem: jihovýchodního a severozápadního. Nachází se zde také největší hora země (symbol japonské hrdosti) Fudžima (3 776 m) a největší jezero Biwa (670 km)
Velká Británie (UK)
Hodnocení: 4.4
Rozloha: 229 946 km
Na sedmém místě našeho žebříčku největších ostrovů je Spojené království, největší z Britských ostrovů a zdaleka největší v Evropě. Velká historie ostrova jako britského impéria začala v roce 43 před naším letopočtem.., Jeho území však bylo osídleno mnohem dříve: před několika sty tisíci lety zde žil národ Noto.
Moderní lidé přišli na ostrov před začátkem doby ledové, ale kvůli velkému množství ledovců jej opustili. A přibližně před 6000 lety se zde objevily první neolitické osady.
Dnes je to nejhustěji osídlená oblast Evropy s více než 61 miliony obyvatel. Většina stejnojmenné země zahrnuje Anglii, Skotsko a Wales. Britské pobřeží se táhne od jihu k severu v délce necelých 1000 km.
Ostrov je pro svět důležitý nejen kvůli nalezištím dávných lidí, která byla na ostrově objevena již 500 000 let před naším letopočtem.. Země, která se zde nachází, má značný politický vliv. Spojené království, kterému vládne britský panovník (současná královna Alžběta II.), má na světové scéně značnou moc a ovládá jednání několika států – Austrálie, Nového Zélandu, Kanady atd.
Sumatra (Indonésie)
Pořadí: 4.5
Rozloha: 435 000 km
Sumatra, zástupce Sundských ostrovů, druhý největší ostrov v zemi a největší v západní části, má dlouhou historii a bouřlivý „život“. Ostrov se rozkládá na obou polokoulích a je rozdělen rovníkem na dvě téměř stejné části. Podnebí je horké, vlhké a hodně zde prší. Povrchová oblast je často neklidná: zemětřesení s poměrně vysokou amplitudou (asi 6-7) zde nejsou neobvyklá.
Polovina Sumatry je členitá a hornatá se dvěma velkými náhorními plošinami a pohořím Barisan. Na ostrově se nachází mnoho sopek, z nichž 12 je aktivních. Jeden z nich, Kerinci (Indrapura), je s výškou 3 805 metrů také nejvyšším bodem ostrova.
Zajímavá skutečnost. Na Sumatře se nachází jeden z 20 supervulkánů planety, Toba. Supervulkány se liší od sopek v tradičním smyslu: mohou vyvolat změnu klimatu na planetě. Toba je dnes považována za vyhynulou. Když se naposledy „probudila“ před 73 000 lety, bylo to pro planetu smrtící probuzení: přineslo tzv. „vulkanickou zimu“. Více než 800 km bylo vyneseno do vzduchu
Baffinova země (Kanada)
Pořadí: 4.6
Rozloha: 507,451 km
První ostrov v horní polovině světa je největší v Kanadě. V roce 1616 ji objevil britský badatel William Baffin a je po něm pojmenována. Ostrov má drsnou krajinu a drsné arktické podnebí s průměrnou roční teplotou -8C
Národní park Auyuittuk („země, která nikdy nerozmrzne“) byl založen za účelem ochrany jedinečného prostředí pro místní faunu a flóru.
Zajímavá skutečnost. Při návštěvě Baffinovy země můžete být svědky jedinečného úkazu – polární záře, která je úžasně jasná a krásná. To je možné, protože téměř všechny části Baffinovy země leží severně od polárního kruhu.
Četná sladkovodní jezera na ostrově. Dva největší z nich, Nettilling a Amajuak, pokrývají území o rozloze více než 5 500 kilometrů
Madagaskar
Hodnocení: 4.7
Rozloha: 587 000 km
Je to africký ostrov v Indickém oceánu, na němž se nachází i stejnojmenný stát. Obyvatelé, kteří jsou podobní Afričanům, ale mají mnoho rozdílů. Přesto se tento velký kus pevniny před více než 80 miliony let odtrhl od pevniny a skrývá mnoho jedinečných přírodních divů. Místní obyvatelé mu říkají „červený“: díky svému zvláštnímu složení má půda na ostrově právě takovou barvu. Ve zbytku světa je však Madagaskar běžně označován jako osmý kontinent. Díky své výjimečné flóře a fauně.
Na Madagaskaru žije přibližně 250 000 druhů, z nichž více než 2/3 se vyskytují výhradně zde (endemity). Patří mezi ně například lemur kočičí a fossa, neobvyklá madagaskarská šelma, která se podobá kočce a psovi (podle Červeného seznamu „zranitelný druh“). Ze 14 000 rostlin, které se na ostrově vyskytují, je téměř 90 % endemických. Na jihozápadní straně Madagaskaru se nachází obrovský korálový útes, třetí největší na planetě.
Kalimantan (Borneo), (Indonésie, Malajsie, Brunej)
Hodnocení: 4.8
Rozloha: 734 000 km
Jediný ostrov na světě, který patří třem zemím najednou. V místním dialektu se její název překládá jako „diamantová řeka“, což není překvapivé, protože oblast je bohatá na cenné suroviny a diamanty patří mezi ně. Objeveno již v roce 1521 cestujícími na magellanské expedici.
Kalimantan je ze všech stran obklopen několika moři a je považován za největší ostrov v Asii. První osadníci přišli na Kalimantan před více než 40 000 lety. Dnes je domovem přibližně 20 milionů lidí, kteří představují 300 různých etnických skupin. Většina z nich jsou Dayakové, domorodí obyvatelé ostrova.
Mount Kinabalu (4 095 m) je nejvyšším bodem Bornea. Ostrov se pyšní obrovskými jeskynními systémy, z nichž jeden ukrývá jednu z nejdelších podzemních řek na planetě.
Kalimantanský les je považován za jeden z nejstarších na planetě – je starý přes 140 milionů let. Je to pozemský ráj pro zvířata, která ho obývají, včetně endemitů, jako je nosorožec sumaterský, kalimantanský levhart kouřový atd. Žije zde obrovské množství ptáků (více než 1500 druhů), plazů, hadů (včetně slavné kobry královské, která dosahuje délky 6 metrů a je největší z jedovatých). Borneo je domovem přibližně 15 000 druhů rostlin a 3 000 druhů stromů.
Nová Guinea (Papua-Nová Guinea, Indonésie)
Hodnocení: 4.9
Rozloha: 785 000 km
Tento tichomořský ostrov, druhý největší na světě, je mezi většinou velkých ostrovů jedinečný díky svému hornatému terénu (převážně hory a četné sopky) a unikátnímu ekosystému, respektive jeho mnohovrstevnatosti. Savany, tundry (ledovcové a alpínské), mangrovové porosty, tropy (lesy a hory), mokřady, jezera a bohatý korálový útes.
Nová Guinea je stále plná neprobádaných oblastí: vědci sem neustále přijíždějí studovat vzácnou flóru a faunu – více než 11 000 druhů rostlin, 600 druhů ptáků, 400 druhů obojživelníků atd.
Hornatý terén ostrova způsobil dlouhodobou izolaci jeho obyvatel: důsledek rozmanitosti jazykových skupin na ostrově. Kvůli nedostatku velkých zvířat vhodných k domestikaci se ostrovanům nepodařilo rozvinout zemědělství, stejně jako chov dobytka. Tato situace vedla k pomalému rozvoji společnosti: až do dnešních dnů zde převládala primitivní společnost.
Zábavný fakt. Na území Nové Guineje se nachází unikátní zemědělská osada Cookovy ostrovy (jedna z nejstarších na světě), která se v naprosté izolaci věnuje zemědělství již 10 000 let. Je zapsán na seznamu světového dědictví UNESCO.
Grónsko (Dánsko)
Hodnocení: 5.0
Rozloha: 2 130 800 km
Grónsko, pýcha Dánů a největší ostrov planety, je ve světě známé také jako „Zelená země“. Více než 80 % jeho území pokrývá celoroční ledový příkrov, fjord Ilulissat (druhý největší po Antarktidě), a klima není vůbec příznivé. Oficiálně existují 2 verze tohoto neobvyklého názvu. Podle prvního z nich měl ostrov mírnější klima a zelenou topografii. Podle druhého – šlo o rafinovaný marketingový trik starověku, který sem měl přilákat osadníky.
Grónsko – stejnojmenná dánská autonomie. Ohraničen dvěma oceány. Rozloha Grónska je třicetkrát větší než rozloha zbytku Dánska. Na tomto obrovském ostrově žije jen něco málo přes 57 000 obyvatel. Před příchodem Evropanů na konci 9. století obývali území po tisíciletí grónští Eskymáci (Inuité). A cítil se docela dobře, rychle si zvykl na drsné podmínky arktického života.
Hlavní činností současných Gróňanů je rybolov, intenzivně se rozvíjí chov jelenů a ovcí a (kupodivu) těžba ropy. Důležitou roli v ekonomice regionu hraje také cestovní ruch: každoročně navštíví největší ostrov světa více než 20 000 cestovatelů.
Zábavný fakt. Ostrov mílovými kroky směřuje k vlastní nezávislosti. V roce 1985 získalo Grónsko vlastní vlajku a znak. V roce 2008 byli ostrované uznáni jako samostatný národ a místní jazyk byl uznán za národní jazyk.
Co je největší ostrov na Zemi a kde se nachází?