Je těžké si představit běžnou existenci velkých měst na světě bez tak pohodlného a rychlého dopravního systému, jako je metro. Potřeba odlehčit přetíženým ulicím se objevovala již od počátku 19. století a v roce 1863 byla poprvé realizována myšlenka podzemní dopravy. V Londýně byla postavena první linka metra o celkové délce pouhých 6 km. Poté se metro začalo rychle rozvíjet a získávalo stále větší význam díky rostoucí popularitě a dostupnosti cestovního ruchu. Dnes, o půldruhého století později, existuje po celém světě přibližně dvě stě systémů podzemní dopravy, které umožňují rychlé a levné cestování do kterékoli části města. Některé z nich jsou skutečně obrovské, mají obrovský počet stanic, mnoho tratí dlouhých stovky kilometrů a ročně obslouží miliardy cestujících. Níže je uvedeno deset největších podzemních drah na světě.
Žebříček největších systémů metra na světě
| Nominace | místo | Podzemí | Délka | Roční přeprava cestujících |
| ŽEBŘÍČEK NEJVĚTŠÍCH SYSTÉMŮ METRA NA SVĚTĚ | 10 | Pařížské metro | 220 km. | 1,5 miliardy lidí |
| 9 | METRO MECHICO | 226 KM. | 1,5 miliardy lidí | |
| 8 | Madridské metro | 293 KM. | 560 milionů lidí | |
| 7 | METRO TOKIO | 304 KM. | 3,2 MILIARDY LIDÍ | |
| 6 | Soulské metro | 394 KM. | 2,8 MILIARDY LIDÍ | |
| 5 | PrahaSKÉ METRO | 397 KM. | 2,5 MILIARDY LIDÍ | |
| 4 | LONDÝNSKÉ METRO | 402 KM. | 1,2 MILIARDY LIDÍ | |
| 3 | PEKING METRO | 608KM. | 3,2 MILIARDY LIDÍ | |
| 2 | ŠANGHAJ METRO | 676 KM. | 3,4 MILIARDY LIDÍ | |
| 1 | Newyorské metro | 1370 KM. | 1,7 MILIARDY LIDÍ |
Pařížské metro
Pořadí: 4.1
Pařížské metro existuje od roku 1900 a původně se nazývalo „metropolitní železnice“. Postupně se změnilo na označení underground, které se nakonec ujalo i v mnoha dalších zemích. Síť pařížského metra pokrývá nejen samotné francouzské hlavní město, ale i okolní předměstí. Madridské metro tvoří 16 linek o celkové délce 220 km a 303 stanic. Odhadem 1,5 miliardy cestujících ročně. Linka 1 je nejvytíženější, ročně přepraví více než 160 milionů cestujících.
Pařížské metro se vyznačuje čistotou, úhlednou architekturou a vysokou úrovní automatizace. Jedna stanice, Madeleine, se pyšní speciálním designem s vitrážemi. Je také zajímavé, že některé stanice nesou ruské názvy zděděné po městech-hrdinech Sovětského svazu: „Stalingrad“, „Sevastopol“ a další.
Metro v Mexico City
Hodnocení: 4.2
Systém metra v Mexico City má 12 linek o celkové délce 226 km a 195 stanic, z nichž 55 je nadzemních a 25 nadzemních. Tato neobvyklá struktura je způsobena hornatou polohou města. Je to největší podzemní dráha v Jižní Americe s více než 1,5 miliardy uživatelů ročně.
Metro v Mexico City bylo poprvé otevřeno v roce 1969 a v té době mělo jen několik stanic. Metro je sice úhledné a čisté, ale potýká se s velkým počtem cestujících, takže na stanicích musí být ve službě policisté, kteří pomáhají lidem nacpat se do přeplněných vagonů. Ve špičce jsou první tři vozy vlaku vyhrazeny výhradně pro ženy a děti. Dalším zajímavým prvkem metra v Mexico City je překrývání názvů stanic a informačních cedulí obrázky. Důvodem je, že mezi cestujícími je poměrně hodně lidí, kteří neumějí číst.
V roce 1967 byly při stavbě metra náhodně objeveny pozůstatky starověkého aztéckého chrámu zasvěceného bohu Eacatlovi, které jsou dodnes vystaveny ve stanici Pino Suarez.
Madridské metro
Hodnocení: 4.3
Síť podzemní hromadné dopravy ve španělském hlavním městě je v provozu od roku 1919, měří 293 kilometrů a tvoří ji 13 linek s 289 stanicemi. Stejně jako Prahaské a pekingské metro existují i okružní linky. Madridským metrem projede za rok 560 milionů lidí.
Španělské hlavní město je rekordmanem v počtu eskalátorů – v metru je celkem 1698 eskalátorů a 522 výtahů.
Jedna ze stanic, Chambery, je jakýmsi muzeem, kterému místní přezdívají „duch“. Tato stanice byla v roce 1966 uzavřena pro nedostatek využití, dnes přitahuje turisty, kteří chtějí zažít atmosféru podzemí poloviny 20. století.
Tokijské metro
Hodnocení: 4.4
Hlavní město Země vycházejícího slunce má 304 km dlouhou síť metra, která zahrnuje 13 linek s 285 stanicemi. Za zmínku stojí, že většinu stanic provozuje soukromá společnost, ale na rozdíl v cenách jízdenek to má jen malý nebo žádný vliv. Japonci sami nazývají tento podzemní systém „To:Kyo: Tikatetsu“. Vozy metra jsou pohodlné a mají dokonce vyhřívaná sedadla.
Tokijské metro bylo poprvé otevřeno v roce 1927, tehdy to byla jediná linka s pouhými dvěma stanicemi. V současné době má roční obrat více než tři miliardy cestujících. Jedním z nejrušnějších nádraží je „Šindžuku“, kterým denně projdou až tři miliony cestujících.
Podzemí japonského hlavního města má zvláštní zvláštnost, která ho proslavila po celém světě – byla zde vynalezena speciální poloha zvaná „oshiya“. Jejich úkolem je v dopravní špičce tlačit cestující do přeplněných vozů a hlídat jejich zavazadla, která často propadávají mezi zavírajícími se dveřmi.
Soulské metro
Hodnocení: 4.5
Metro v jihokorejském hlavním městě je moderní, automatizované a velmi pohodlné. Zahrnuje 436 stanic (všechny výhradně pod zemí) a 18 tratí o celkové délce 394 km. Soulské metro přepraví ročně 2,8 miliardy cestujících.
Metro bylo otevřeno v roce 1974. Zajímavé je, že ji neobsluhuje stát, ale tři soukromé společnosti, které aktivně podporují zkvalitnění a rozšíření této veřejné dopravy a zavádění nových technologií. Již delší dobu například prakticky všechny stanice nabízejí bezplatné bezdrátové připojení k internetu.
V Soulu se nachází nejdelší linka metra na světě, linka 5, která měří 52 kilometrů.
Prahaské metro
Hodnocení: 4.6
Prahaské metro má 230 provozních stanic a 15 linek o celkové délce 397 kilometrů. Zahrnuje nejen samotné hlavní město, ale dokonce i části Prahaské oblasti. Počet cestujících v Prahaském metru je přibližně 2,5 miliardy osob ročně. Umístění stanic se liší ve velmi širokém rozmezí, například stanice „Pechatniki“ je prohloubena pouze o 5 metrů a stanice „Park Pobedy“ je hluboká 84 metrů.
Prahaské metro bylo otevřeno v roce 1935 a stalo se první podzemní dopravou na území Sovětského svazu. První trať měla 13 stanic s 12 vlaky. K otevření mohlo dojít mnohem dříve, nebýt bouřlivých událostí Českych dějin, které poznamenaly počátek 20. století. Metro se v současné době rozšiřuje a vláda hlavního města plánuje do roku 2023 otevřít dalších 55 nových stanic.
Hlavní zvláštností Prahaského metra je jeho design, který je považován za jeden z nejlepších na světě. Stanice mají zdobené lišty, nádherné lustry, impozantní sloupy a malby na stěnách. Téměř každý z nich je mistrovským dílem architektury a ne nadarmo jim Rusové a dokonce i turisté z jiných zemí říkají „podzemní paláce“
Londýnské metro
Hodnocení: 4.7
Nejstarší systém metra na světě má 270 stanic a 11 tratí dlouhých 402 kilometrů. Londýnským metrem se ročně sveze až 1,2 miliardy lidí. Mimochodem, sami Angličané slovo „Underground“ obvykle nepoužívají. Běžně se zde říká Underground nebo Tube (to druhé je odvozeno od tvaru tunelů, které připomínají potrubí). Mezinárodní jméno se však původně zrodilo zde, v době, kdy Metropo
Londýnské metro je dnes považováno za jeden ze symbolů města a přitahuje turisty. Umění v metru“, kulturní projekt organizovaný v rámci programu rozvoje města, je mimořádně zajímavý. Díky metru mohou cestující obdivovat obrazy mistrovských děl světového umění vysílané na billboardech a poslouchat recitace poezie a básní slavných autorů.
Pekingské metro
Hodnocení: 4.8
Metro v čínském hlavním městě je často přirovnáváno k Velké čínské zdi – a není divu, vždyť jeho 22 linek měří celkem přes 608 km. Metro má 370 stanic a ročně obslouží 3,2 miliardy cestujících. Je také držitelem rekordu v nejvyšší denní přepravě cestujících, protože ve špičce může přepravit až 10 milionů lidí. I přesto jsou však vozy stále přeplněné, a proto čínské úřady plánují další rozšíření systému metra.
Systém pekingské podzemní dopravy je v provozu od roku 1969 a na jeho výstavbě se podíleli sovětští odborníci. Až do roku 1976 však bylo podzemí využíváno pouze pro vojenské a vládní účely a veřejnost do něj nesměla vstoupit. Od roku 1976 do roku 2002 se skládala z několika linek, pak došlo k rychlému rozvoji. Dnes je pekingské metro považováno za jedno z nejlepších na světě, pokud jde o osvětlení a čistotu.
Šanghajské metro
Hodnocení: 4.9
Šanghajské metro je jedním z nejpokrokovějších a nejrychleji se rozvíjejících systémů veřejné podzemní dopravy. Byla zahájena teprve v roce 1993 a dnes má již 413 stanic na 16 větvích o celkové délce 676 kilometrů. Systém ročně obslouží 3,4 miliardy cestujících.
Rychlost, s jakou bylo šanghajské metro vybudováno, je skutečně impozantní. Jen v roce 2007 realizovala 92 km nových tratí a otevřela 70 stanic. Vláda plánuje v příštích letech vybudovat více než sto dalších stanic, které budou bojovat proti dopravním zácpám.
Přestože je metro ve špičce přeplněné, všechny vozy a stanice jsou vždy čisté. Šanghajské metro se vyznačuje nefixním jízdným (podle vzdálenosti) a novými stanicemi s průhlednou stěnou oddělující vagony od nástupiště.
Newyorské metro
Hodnocení: 5.0
Newyorské metro začalo jezdit v roce 1904 a mělo pouze jednu linku. Dnes má 472 stanic a 36 tratí o délce 1370 km (pro osobní dopravu se však využívá pouze 1 056 km). Metro ročně obslouží přibližně 1,7 miliardy lidí a denně jím projede 5,7 milionu cestujících.
Charakteristickým rysem tohoto systému metra je, že přibližně 40 % stanic je nadzemních. Nejvyšší ze sopek je plošina na Deváté ulici, která se nachází 27 metrů nad zemí. Existují však i hluboké stanice, např. stanice na 191. ulici je asi 50 metrů pod zemí.
Návštěvníci New Yorku se v metru orientují poměrně obtížně, protože všechny stanice nesou názvy ulic, pod nimiž se nacházejí, a ve městě není mnoho ulic se stejným názvem. Z tohoto důvodu se k názvům stanic přidávají čísla poboček, což těm, kteří se ještě nenaučili orientovat ve městě, usnadňuje orientaci jen nepatrně.
Newyorské metro je v provozu 24 hodin denně, ale z bezpečnostních důvodů se nedoporučuje používat ho po půlnoci.
Jaké jsou největší systémy metra na světě?
Jaké jsou 10 největších systémů metra na světě?