*Nejlepší výběr redakce. Kritéria výběru. Tento materiál je subjektivní, není určen jako reklama a neslouží jako návod k nákupu. Před nákupem je nezbytné odborné poradenství.
Zpráva o globální konkurenceschopnosti je ukazatel, který každoročně vypočítává Institut pro rozvoj managementu (IDM) ve švýcarském Lausanne. Její pořadí ukazuje, do jaké míry jsou jednotlivé země schopny vytvořit podmínky pro rozvoj podnikání, které je konkurenceschopné na mezinárodní scéně.
Mezi 333 kritérií použitých pro sestavení žebříčku patří ekonomika státu, efektivita státní správy, podnikatelské prostředí a infrastruktura. Při hodnocení se používají jak statistické údaje, tak názory odborníků a zpětná vazba od podnikatelů. Žebříčky se každý rok mění a jsou podrobně zdůvodněny.
Index světové konkurenceschopnosti IMD
| Nominace | místo | Země | hodnocení |
| Žebříček světové konkurenceschopnosti IMD | 1 | Singapur | 5.0 |
| 2 | USA | 4.9 | |
| 3 | Hongkong | 4.8 | |
| 4 | Nizozemsko | 4.7 | |
| 5 | Švýcarsko | 4.6 | |
| 6 | Japonsko | 4.5 | |
| 7 | Německo | 4.4 | |
| 8 | Švédsko | 4.3 | |
| 9 | UK | 4.2 | |
| 10 | Dánsko | 4.1 | |
| 11 | Finsko | 4.0 | |
| 12 | Tchaj-wan | 3.9 | |
| 13 | Jižní Korea | 3.8 | |
| 14 | Kanada | 3.7 | |
| 15 | Francie | 3.6 |
1 místo: Singapur
Skóre : 5.0
Singapur, malý ostrovní stát v jihovýchodní Asii, je v čele seznamu. Jedná se o zemi s rozvinutou tržní ekonomikou a vysokým HDP na obyvatele – přibližně 26 tisíc dolarů. Bohatství podporuje vývoz elektroniky, informačních technologií, finančních služeb a léčiv.
V roce 1965, po získání nezávislosti na Malajské federaci, byl Singapur velmi chudou a zkorumpovanou zemí. Republika neměla žádnou domácí produkci, dokonce i sladká voda a stavební písek se dovážely z Malajsie. První singapurský prezident Lee Kuan Yew se snažil přilákat investory a přesvědčoval zájemce, aby své firmy umístili v Singapuru.
Hospodářská svoboda a absence protekcionismu na ochranu neefektivních podniků umožnily Singapuru dosáhnout vysokého tempa růstu národního bohatství – v různých obdobích v rozmezí 2-7 % ročně. Republika je označována jako „asijští tygři“ – východní země, které se z chudých rozvojových zemí rychle staly vyspělými.
2. místo: USA
Pořadí: 4.9
Spojené státy jsou nejbohatší zemí světa, jejich ekonomika tvoří téměř čtvrtinu světového HDP. Ekonomická struktura je typicky postindustriální, většina produktu se vytváří v sektoru služeb – především ve školství a vědě, lékařství, dopravě, státní správě a dalších službách. Téměř 80 % HDP, 20 % připadá na průmysl a méně než 1 % na zemědělství.
Pro ekonomickou prosperitu USA má určitý význam skutečnost, že americký dolar je hlavní světovou rezervní měnou. Díky tomu může země ušetřit na nákladech na konverzi a také si půjčovat peníze na kapitálových trzích za nízké sazby díky vysoké likviditě dolaru. Na druhé straně existují i negativní dopady – konkurenceschopnost amerických vývozců je snížena v důsledku vysokého směnného kurzu.
Důležitou konkurenční výhodou americké ekonomiky je její transparentnost. Vláda USA zveřejňuje řadu volně dostupných zpráv o různých ukazatelích výkonnosti. Otevřenost údajů o různých společnostech umožňuje investorům činit lepší ekonomická rozhodnutí.
3. místo: Hongkong
Hodnocení: 4.8
Hongkong, který je autonomní oblastí Číny. Od roku 1841 je britskou kolonií a Británie ji vyhlásila za zónu volného obchodu – její zeměpisná poloha přispěla k poklesu konkurenceschopnosti. V roce 1997 byl Hongkong vrácen Číně, ale v souladu s politikou „jedna země, dva systémy“ si zachoval vysokou míru autonomie. Má vlastní měnu – hongkongský dolar.
Hongkong má jednu z nejsilnějších liberálně-tržních ekonomik na světě. Vláda velmi málo zasahuje do podnikání, neexistují žádné měnové kontroly, žádné překážky pro zahraniční investice. Volný provoz bank – v celém regionu je otevřeno více než 250 bankovních ústavů.
Hongkong má silné odvětví služeb i průmyslu. Důležitou roli hraje výroba oděvů a textilu, která se na vývozu podílí 30 %; druhým největším zahraničním vývozcem je elektronika. Hongkong je jedním z největších finančních center na světě. Každoročně region navštíví více než 10 milionů lidí.
4. místo: Nizozemsko
Hodnocení: 4.7
Nizozemsko vede mezi evropskými zeměmi v konkurenceschopnosti. Hospodářství je orientováno na mezinárodní trh a doprava a obchod jsou velmi důležité – to je usnadněno centrální polohou v Evropě.
Vysoká ekonomická svoboda, příznivé podnikatelské prostředí a velký počet vysoce kvalifikovaných odborníků vedly mnoho evropských společností k umístění svých výrobních závodů v Nizozemsku. Přední průmyslová odvětví – těžba plynu a ropy, metalurgie, elektrotechnika a domácí chemie.
Velký význam pro nizozemskou ekonomiku má cestovní ruch – zemi ročně navštíví více než 10 milionů turistů. Severní a Jižní Holandsko jsou dvě nejnavštěvovanější provincie z dvanácti. Název Holandsko se vžil pro celou zemi, ale v poslední době se od něj upouští, aby se snížila turistická zátěž v těchto provinciích a aby lidé věděli, že i v jiných částech země je co vidět.
5. místo: Švýcarsko
Pořadí: 4.6
Švýcarská konfederace je bankovním srdcem Evropy; její ekonomika je z velké části založena na obratu zahraničního finančního kapitálu. Je to jedna z nejstabilnějších zemí na světě, která se již několik století nezapojila do války.
Má příznivé klima pro malé i velké podniky. Státní zásahy do podnikání jsou minimální. Potřeby lidí uspokojuje volný trh. Téměř žádná nezaměstnanost. Švýcarský hodinářský průmysl má vedle bankovnictví celosvětový význam.
Tři čtvrtiny švýcarských zaměstnanců pracují ve službách cestovního ruchu. Dovolená v této zemi je poměrně drahá – ale stejně tak je drahá i dovolená mnoha lidí, kteří chtějí navštívit alpská střediska. Cestovní ruch je jedním z klíčových faktorů obohacování země a zajišťování vysoké životní úrovně.
6. místo: Japonsko
Skóre : 4.5
Japonsko je jedním z „asijských tygrů“, země, která od 60. let 20. století zvýšila svůj HDP více než 60krát. Dosáhla toho zvýšením vývozu – levné japonské zboží, stejně jako dnes čínské výrobky, zaplavilo před několika desetiletími západní trh. Aby tento proces zastavily, přesvědčily USA a evropské země Japonsko, aby zvýšilo kurz jenu, a ceny jeho značek výrazně vzrostly.
Hlavním vývozním artiklem jsou vozidla a elektronika. Zvláště ceněné jsou japonské automobily, které tvoří 40 % všech zahraničních prodejů. Japonsko musí dovážet přírodní zdroje, které jsou na jeho území vzácné. Úcta k přírodnímu bohatství je pro Japonce charakteristická již od minulých staletí.
Japonsko nyní klade při vývozu důraz spíše na kvalitu než na masový prodej levných věcí. Země se zaměřuje na trh špičkových technologií – roboty, optiku, elektroniku. Japonsko také plánuje rozšířit zahraniční prodej hodnotných a dietních potravin – cenných druhů ryb, specifických dezertů.
7. místo: Německo
Pořadí: 4.4
Zvláštností Německa je sociálně tržní uspořádání hospodářství. To znamená, že je zde velká svoboda pro podnikání, ale zároveň stát nezanedbává sociální zabezpečení obyvatelstva – cenou za to je poměrně vysoké daňové zatížení. Odbory a zaměstnavatelé se navzájem vnímají jako partneři, nikoli jako protichůdné síly.
Německo se vyznačuje „rýnským kapitalismem“, kdy banky jsou akcionáři podniků a mají značný vliv na podnikatelská rozhodnutí. Průmysl představuje větší podíl na ekonomice než v jiných rozvinutějších zemích, kde převažuje sektor služeb.
Německo je exportně orientovaná ekonomika. Nejdůležitějšími obchodními partnery jsou Francie, ostatní země EU, Spojené království, USA, Čína, Česká republika. Země neustále rozšiřuje svou přítomnost na světovém trhu, a to tempem několika procent ročně.
Mezi problémy Německa patří hospodářská integrace východní části země, bývalé NDR. Federální vláda vyčleňuje 100 milionů dolarů ročně na pomoc při řešení problémů.
8. místo: Švédsko
Pořadí: 4.3
Mnoho lidí považuje Švédsko za socialistickou ekonomiku, ale pro jiné je příkladem kapitalismu s lidskou tváří. Země má velmi nízký státní dluh, nízkou inflaci a stabilní bankovní systém.
Na počátku 90. let se Švédsko dostalo do krize, kdy došlo k rychlému znehodnocení národní měny, zvýšení rozpočtových výdajů a nárůstu počtu nezaměstnaných. Pro řešení této situace byl stanoven strop pro vládní výdaje, který umožňuje zemi dosáhnout rozpočtového přebytku. To umožnilo snížit daně z příjmu právnických a fyzických osob, aniž by však byly zanedbány sociální programy.
Švédsko má liberální přístup k mezinárodnímu obchodu. Země se zaměřuje na vývoz široké škály zboží a udržuje přebytek obchodní bilance. IT a telekomunikace jsou nyní významnou součástí ekonomiky. Ve Švédsku se nejedná pouze o velké podniky, ale naopak jsou zde dobré podmínky pro malé začínající IT firmy.
Přestože je Stockholm důležitým ekonomickým centrem, úroveň bohatství se v centru země a na periferii výrazně neliší. I v nejchudších koutech Švédska je životní úroveň vyšší, než je evropský průměr.
9. místo: Spojené království
Hodnocení: 4.2
Británie, která od druhé světové války prožívala hluboký úpadek, zaznamenala od 80. let minulého století opět rychlý hospodářský růst. K tomu přispěla rozsáhlá privatizace a vstup země do EU. Vláda investovala do zlepšení kvality vzdělávání a kvalifikace pracovní síly.
Odvětví služeb je největším zaměstnavatelem ve Spojeném království a zaměstnává dvě třetiny pracovní síly. Pětina pracuje v průmyslu. Zbytek je buď v podnikání, ve státní správě, nebo v armádě.
Na rozdíl od mnoha jiných západních zemí je Británie soběstačná v těžbě ropy a uhlí. Tyto minerály hrají určitou roli také ve vývozu. Celkově jsou však přírodní zdroje vzácné a k celkovému blahobytu Britů přispívají zanedbatelně. Například železná ruda se již vůbec netěží, aby se zachránily zbývající zásoby.
Brexit, který probíhá od roku 2016, zatím neměl pro britskou ekonomiku žádné závažné důsledky. Očekává se, že zóna volného obchodu bude platit ještě několik let po odchodu Británie z EU.
10. místo: Dánsko
Pořadí: 4.1
Dánsko je zemí, která udržuje průmyslově-agrární hospodářství. Na počátku tohoto století zaměstnávalo zemědělství pětinu pracovní síly, nyní je v důsledku rozšiřování zemědělských podniků zaměstnáno pouze 6 %. Průmysl tvoří 40 % národního důchodu. Země má jednu z nejstabilnějších ekonomik v Evropě a jednu z nejstabilnějších měn, dánskou korunu.
Dánsko je světovou jedničkou v zahraničním obchodu na obyvatele. Výnosy z vývozu tvoří 50 % HDP. Švédsko vyváží potraviny – mořské ryby, dánské živočišné produkty (maso a mléko), dále průmyslové a zemědělské vybavení, nářadí, nábytek, léčiva. Zajímavým vývozním artiklem jsou vánoční stromky, které rostou v uměle vysazených lesích.
Na trhu práce existuje dohoda mezi zaměstnavateli a odbory. Dánský přístup je zde charakterizován slovem „flexicurity“ – ze spojení slov flexibi
Nevýhodou dánského hospodářského systému jsou vysoké daně, ztráta konkurenceschopnosti na zahraničních trzích v důsledku vysokého kurzu koruny, vysoké náklady na základní zboží a ubytování. Auta jsou zde obzvláště drahá – několikanásobně dražší než v sousedních evropských zemích.
11. místo: Finsko
Pořadí: 4.0
Finsko má převážně postindustriální ekonomiku, 70 % obyvatel je zaměstnáno ve službách. Země se vyznačuje hospodářskou a politickou stabilitou. Konkurenční výhodou je úzká spolupráce mezi vzdělávacími institucemi, vědeckými a technologickými centry a podniky.
Mezi hlavní průmyslová odvětví patří dřevařský průmysl. Finsko má významné příjmy z prodeje dřeva do zahraničí, papír se dodává i do jiných zemí. Dalším vývozním artiklem je digitální elektronika, včetně telefonů Nokia. Zahraniční obchod se na finském HDP podílí celkově asi 40 %. K prosperitě přispívá také cestovní ruch.
Jednou z nevýhod finského hospodářského systému jsou vysoké daně. Například daň z příjmu fyzických osob může činit až 35 %. Na oplátku však Finové dostávají bezplatné vzdělání, které umožňuje i lidem z chudších rodin získat vysokou kvalifikaci, stejně jako bezplatnou zdravotní péči a další sociální výhody.
12. místo: Tchaj-wan
Pořadí: 3.9
Tchaj-wan je rychle rostoucí kapitalistická ekonomika. Charakteristické je postupné uvolňování vládní kontroly, privatizace bank a průmyslových odvětví. Tchaj-wan byl v minulém století převážně zemědělskou zemí, poté došlo k úpadku zemědělství a rychlé industrializaci.
Bavlnářský průmysl, který v oblasti dominoval v polovině minulého století, a výroba stavebních materiálů, hliníku, oceli a skla patří ke zpracovatelskému průmyslu, který přináší velké příjmy z vývozu. Rozvinutý potravinářský průmysl – vyrábí se a vyváží rybí konzervy a mořské plody. Zemědělský vývoz zahrnuje ovoce a zeleninu, které dobře rostou v teplém podnebí.
Stejně jako mnoho dalších ekonomicky úspěšných zemí vyváží Tchaj-wan elektroniku. Vyrábějí se zde počítačové součástky a tiskárny – na konci minulého století odtud pocházela většina těchto zařízení. Význam inženýrství roste.
Slabinou Tchaj-wanu je jeho závislost na přírodních zdrojích, zejména na energetických zdrojích, jako je ropa a zemní plyn. Země se snaží přejít na vodní energii, ale ta v současnosti neuspokojuje všechny potřeby a v budoucnu se jí pravděpodobně ani nedočká.
13. místo: Jižní Korea
Pořadí: 3.8
Korejská republika je zemí, která se během několika desetiletí dostala z extrémní chudoby do obrovského bohatství. Když byla Jižní Korea v roce 1953 založena, patřila k nejchudším zemím světa a v HDP zaostávala dokonce i za mnoha africkými státy. Nyní je jednou z nejbohatších a nejúspěšnějších zemí východní Asie.
Jižní Korea se již několik let umisťuje na prvním místě v Bloombergově inovačním indexu, který je ukazatelem role inovací v ekonomice. Patentová aktivita je zde velmi aktivní, zejména v oblasti elektroniky a dalších „high-tech“ oborech. Vývoz těchto technologií do zahraničí je jedním z hlavních zdrojů příjmů země.
Otevřenost Koreje mezinárodnímu obchodu a její orientace na vývoz je považována za hlavní důvod jejího rychlého hospodářského růstu. Kromě elektroniky vyváží Korea také kosmetiku a léky a podporuje lékařskou turistiku – návštěvy země za účelem určitých zákroků a operací, včetně plastické chirurgie. Cizinci navštěvují zemi i z jiných důvodů a počet turistů se každoročně zvyšuje.
14. místo: Kanada
Pořadí: 3.7
Jedním z hlavních faktorů příznivých pro kanadskou ekonomiku je blízkost Spojených států. Země má se Spojenými státy mnoho smluv, které usnadňují obchod a cestování. Tři čtvrtiny kanadského vývozu připadají na USA.
Podobně jako v USA je i kanadské hospodářství orientováno na volný trh. V čele zaměstnanosti je sektor služeb, který zaměstnává 70 % občanů. Čtvrtina je zaměstnána v průmyslu – letadla, vlaky, jiná vozidla, elektronika. Území Kanady je bohaté na nerostné suroviny, které postačují nejen pro domácí potřeby, ale i pro zásobování zahraničních trhů. Zejména energie – plyn, ropa, uhlí – která se vyváží do USA.
Ačkoli je Kanada druhou největší zemí světa, její rozsáhlé území způsobilo nerovnoměrný hospodářský rozvoj v různých částech světa. Většina měst a obyvatelstva se nachází na jihu, podél hranic s USA. Severní území, která jsou stále obývána převážně domorodým obyvatelstvem, nikoli Evropany, a jejichž tradiční způsob života je založen především na rybolovu.
15. místo: Francie
Pořadí: 3.6
Francie je srdcem západní Evropy. Pro hospodářství je důležitý přístup k atlantickým a středomořským obchodním trasám. Díky své ekonomické váze může francouzský stát hrát klíčovou roli v politice EU a ve světě.
Francie prochází přechodem od znárodňování k privatizaci, ale přítomnost státu v ekonomice je stále poměrně silná. Země kombinuje kapitalistické rysy se zákony, které podporují sociální sféru a snižují příjmovou nerovnost.
Cestovní ruch je ve Francii jedním z hlavních zdrojů bohatství. Je nejnavštěvovanější zemí světa, ročně ji navštíví více než 75 milionů turistů. Evropa má nejrozsáhlejší železniční síť v Evropě, kterou využívají jak Francouzi, tak obyvatelé a podniky v sousedních zemích.
Státní zásahy do ekonomiky zahrnují plánování. Na rozdíl od socialistických států však slouží spíše jako měřítko a ukazatel rozvoje, než aby stanovoval závazné normy. Tato politika se někdy nazývá „ekonomický dirigismus“ – stát působí jako „dirigent“ orchestru soukromých společností.
Na základě zprávy IMD o světové konkurenceschopnosti bych se rád zeptal, jaká je aktuální pozice České republiky v tomto žebříčku a jaké jsou hlavní faktory, které ovlivňují konkurenceschopnost naší země? Děkuji předem za odpověď.