16 nejlepších knih Haruki Murakamiho

Tokijská postmoderní spisovatelka Haruko Murakami je jednou z nejoblíbenějších a nejvyhledávanějších autorek moderní literatury, jejíž knihy byly přeloženy do 50 jazyků a prodávají se po celém světě ve velkých nákladech. Online magazín EXPERTOLOGY přináší žebříček 16 nejlepších knih Harukiho Murakamiho – určitě si je přidejte na svůj seznam četby a oceníte rozsah zážitku!

Hodnocení nejlepších knih Harukiho Murakamiho

Nominace	místo	název	hodnocení
Hodnocení nejlepších knih Harukiho Murakamiho	1	Říše divů bez brzd a konec světa (1985)	4.9
2	Lov ovcí (1982).)	4.8
3	Hodinové kroniky (1995).)	4.8
4	Norský les (1987).)	4.8
5	Poslechněte si píseň větru (1979, 1983).)	4.7
6	Tanec, tanec, tanec (1988).)	4.7
7	O čem mluvím, když mluvím o běhu (2007)?.)	4.6
8	Pinball 1973 (1980).)	4.6
9	Na jih od hranic, na západ od slunce (1992).)	4.5
10	Můj oblíbený sputnik (1999).)	4.5
11	Dobrý den pro klokana (1986).)	4.5
12	Underground (1997).)	4.5
13	Kafka na pláži (2002).)	4.5
14	Bezbarvý Tzkuru Tazaki a léta jeho putování (2013).)	4.4
15	Aftermrak (2004-2005)	4.4
16	Tokijské legendy	4.4.

Říše divů bez brzd a konec světa (1985)

Hodnocení: 4.9

Divácky nejoblíbenější je román Říše divů bez brzd a konec světa. Haruki Murakami při tvorbě tohoto díla použil neobvyklou techniku střídání kapitol s paralelními dějovými liniemi – sudé kapitoly jsou o Říši divů bez brzd a liché kapitoly o konci světa. Podle autora byly tyto příběhy psány různými mozkovými hemisférami, které text naplnily velmi odlišnými druhy hlubokých myšlenek a úvah.

V Říši divů jde o muže s technikou práce s podvědomím. Příběh „Konec světa“ vychází z dříve napsané povídky zaměřené na vědomí „Opevněné město duchů“, autor vypráví o tajemném, zdmi obehnaném městě, jehož všichni obyvatelé postrádají stíny. Hrdina tohoto města dostane práci v knihovně, kde musí číst sny do lebek mrtvých jednorožců. Na první pohled absurdní, ale Murakami mistrně vede všechny popisy, udržuje čtenáře v zájmu a na konci obě linie proplétá dohromady.

Hlavním cílem románu je vést úvahy o podvědomí a vědomí, o tom, zda existuje duše, o tom, co je to osobní koncept. Vyprávění je plné zajímavých popisů, které čtenáře zcela přenesou do paralelního knižního světa.

Hon na ovce (1982).)

Hodnocení: 4.8

Druhým nejlépe hodnoceným románem je Hon na ovce, třetí díl trilogie o krysách. Autorka čtenáře opět vtáhne do diskuse o duši, jejím účelu a možnostech.

Zápletka je postavena na prastaré legendě o japonské ovci, jejíž duše se stěhuje do lidí a v jejich podobě se snaží nastolit na zemi chaos, nepořádek a anarchii. „Obětí“ románu je nejprve profesor, pak osamělý, uzavřený muž, který má sklony k sebemrskačství. Jak se může takový člověk pokusit narušit zavedený řád?? Jde o to, že ovčí duše dává svému nositeli neomezené schopnosti. Proto se potomek zchudlého rolníka stane vůdcem velké organizace. Když ho však Duše vyčerpá, najde si třetí oběť – muže, který si uvědomil, co se s ním stane a odkud vane „vítr“. V knize je tajemství a neobvyklé spojení, kterému mnoho lidí těžko uvěří.

Hon na ovce je zcela volně vnímán jako samostatný román se samostatnou zápletkou, přestože patří do trilogie. Představivost autora, který mimochodem tvrdí, že netuší, o čem kniha je, a ponechává spekulace a závěry na čtenáři, aby je posoudil.

Kronika ptáka v hodinkách (1995) 8.)

Hodnocení: 4.8

Na třetím místě se umístil příběh A Clockwork Bird Chronicles, který vypráví o muži jménem Toru Okada. Vede usedlý život a poté odchází z práce, po níž žije z úspor a výdělku své ženy Kumiko. Muž jménem Toru Okada má řadu neštěstí, včetně zmizení své kočky a manželky, která propadla kouzlu svého zvrhlého bratra, ztělesnění zla. V průběhu příběhu se Toru setkává s jasnovidcem, který mu nejprve pomůže najít kočku a poté mu odhalí tajemství jasnovidectví.

Román je psán zajímavým jazykem, typickým pro Murakamiho, autor ve vyprávění použil hodně psychiky, děj zaujme a fascinuje. Mystický literární thriller, který zobrazuje realitu života moderního muže ve světě, kde hraje hlavní roli sex. Příběh se prolíná s dějinami Japonska počátku 20. století.

Haruki Murakami má rád fantasy ve svém vlastním stylu, což v rámci dobrého příběhu působí na některé čtenáře zvláštně. Proto ho milují milovníci literatury na celém světě.

Norský les (1987).)

Hodnocení: 4.8

Je neobvyklé číst o norských lesích v románu Japonce, ale Haruki Murakami přírodu prakticky nepopisuje. V čele příběhu stojí autobiografie, kterou autor ani nepotvrzuje, ani nepopírá.

Příběh se soustředí na Japonce Watanabeho, který se přestěhoval do Hamburku. Za zvuků písní Beatles vzpomíná na svá vysokoškolská léta a na své přátele, z nichž jeden po smrti změní pohled na svět hlavního hrdiny a jeho přítelkyně Naoko. Postupem času si mladí lidé začnou rozumět, ale komplikovaná povaha dívky Watanabeho zastaví a on si najde novou přítelkyni. To mu ale nebrání v tom, aby se stýkal se svou starou láskou a bavil se s kamarádem. Hrdina si zde uvědomuje, že v jeho duši není něco v pořádku, ale přesto je stále zamilovaný do svých nových přítelkyň.

Poslouchejte píseň větru (1979, 1983).)

Hodnocení: 4.7

„Poslouchej píseň větru“ je první román krysí trilogie. Murakami ji napsal v roce 1979, pak ji s úpravami přetiskl v roce 1983, tato verze je široce populární.

Děj je těžké přesně určit – vyprávění je plné spekulací, popisů různých příběhů, je zde ustanovena hlavní postava Krysy a pozadí pro vývoj děje v dalších románech – druhém díle s názvem Ponball 1973 a třetím, již zmíněné knize Hon na ovce.

Proč čtenáři milují román Poslouchejte hudbu větru? Autor má snadný slabikář a jednoduchý přednes – to byl jeden z předpokladů pro vznik knihy – jakmile si Murakami uvědomil, že je schopen vytvořit „dokonalý“ text. Někomu to může připadat nudné, ale obecně je to dobrý způsob, jak si odpočinout a oddat se vlastním úvahám o životě.

Tanec, tanec, tanec (1988).)

Hodnocení: 4.7

O trilogii o krysách jsme se již zmínili, ale v sérii nejsou tři, nýbrž čtyři romány, z nichž závěrečný se jmenuje Dance Dance Dance. Kniha vypráví o událostech, které se odehrály několik let po událostech v knize Hon na ovce. Příběh se soustředí na člověka, který se po dříve popsaných životních manévrech snaží znovu najít sám sebe ve světě plném myšlenek kapitalismu. „Tancuj, tancuj, tancuj“ je rada Ovčáka, snaha dostat do hrdinovy hlavy něco, co ještě nebylo zcela vymazáno z jeho podvědomí. V druhé polovině románu se hrdina znovu učí interpretovat znamení osudu a analyzovat události kolem sebe.

O čem mluvím, když mluvím o běhu (2007)?.)

Hodnocení: 4.6

Těžištěm knihy O čem mluvím, když mluvím o běhání je běh a autorovo uvažování o něm. Jedná se o memoárovou knihu, téměř životopis Harukiho Murakamiho, popisuje skutečné závody na krátké i dlouhé vzdálenosti, maratony a ultramaratony. Spisovateli se daří srovnávat běh a literární dílo, a to mistrně a s nečekanou jasností.

Kniha není o zdravém životním stylu, ale o tréninku na závody a překonávání různých vzdáleností. Každá kapitola se odehrává v jiném čase, jsou to samostatné příběhy, téměř nepropojené do jednoho děje. Podle Murakamiho je kniha věnována pozemským běžcům všech dob.

Román je populární v mnoha zemích. Je zvláštní, že ji Haruki nenapsal dříve, protože během dalšího běhu si uvědomil, že ukončí kariéru manažera a stane se spisovatelem.

Pinball 1973 (1980).)

Hodnocení: 4.6

Druhý román krysí trilogie, Pinball 1973 – je dílem raného Haruki Murakamiho. Děj se soustředí na hlavního hrdinu, krysu, který uprchl z velkoměsta. V jeho domě se usadí dvojčata, která si oblíbila paintball a následně touto láskou nakazila hlavního hrdinu románu.

Hrdina se vydá hledat a získat starožitný automat „Rocket“ (hrací automat) a najde ho spolu se sběratelem paintballových automatů.

Děj je zajímavý a poutavý, stejně jako všechna autorova díla, s živými popisy lidí, předmětů a jevů. Murakami upozorňuje na nekonvenční strukturu světa a věcí. Například víme, že všechno má vstup a výstup, tak to tady funguje, ale past na myši ne..

Na jih od hranic, na západ od slunce (1992).)

Hodnocení: 4.5

Devátý román na seznamu, Na jih od hranic, na západ od slunce, je recenzenty označován za jedno z nejdojemnějších děl Harukiho Murakamiho.

V centru pozornosti je Hadžime, který vyrůstal jako jedináček v rodině, a to, jak se liší od svých vrstevníků – rodiny v Japonsku byly známé jako velké. Chovali se k němu přezíravě a chlapec to cítil. Dokud se v jeho životě neobjeví podobně odlišná dívka, Šimamoto. Bylo to šťastné přátelství, které nakonec přerostlo v mladou lásku. Život se však zvrtne a hrdinové se od sebe vzdálí, nyní žijí v různých městech a ztrácejí kontakt. Hadžime se stane úspěšným podnikatelem, založí rodinu a život jde jako po másle. Pak ho ale osud znovu svede dohromady s jeho kdysi milovanou a stále nezapomenutou Šimamotovou. Není divu, že se plameny znovu rozhoří, ale zda se postavy dokážou u tohoto ohně zahřát a udržet ho?

Na jih od hranic, na západ od slunce je dojemný román, jehož zápletka je fascinující, protože konec se prostě nedá předvídat. Dílo se těší velkému množství doporučení od čtenářů a recenzentů.

Můj oblíbený sputnik (1999).)

Hodnocení: 4.5

Můj milovaný Sputnik je, slovy autora, o neobvyklých věcech, které se stávají normálním lidem.

Příběh se točí kolem Surime – učitelka ze základní školy se do ní zamiluje a ona se zaměří na jinou ženu, Myuu, která je o dost starší než Surime. Miluje mladý talent, ale sexuálně ji nepřitahuje, což mladou spisovatelku zraňuje a ta chce naopak s objektem svého zbožňování zcela splynout.

Na výletě na řecký ostrov s Muyuem se Surime ztratí. Do pátrání se zapojuje K. (beze jména), setkává se se světem vizí a dokonce s „rozpolceným“ Muu. Surime se vrací a podaří se jí najít sebe samu.

Sputnik je jemnou metaforou, která zosobňuje člověka, jenž jako by setrvačně letěl svým životem a neustále se zdržoval v blízkosti objektu své touhy a lásky. V tomto románu je hodně neopětovaného, postavy se neustále potýkají se slepými uličkami citů a snaží se z nich dostat.

Dobrý den pro klokana (1986).)

Hodnocení: 4.5

První hodnocená sbírka povídek Dobrý den pro klokana osloví především příznivce krátkých příběhů vhodných ke čtení na cestách nebo na krátkém víkendu. V Murakamiho sbírce je tento formát stále výjimkou, ale velmi úspěšnou.

Kniha obsahuje příběhy o postavách, jako je klokaní skladník, v dalším díle autor popisuje příběh stoprocentní dívky, zajímavého upíra v taxíku, již známého hrdinu Muže ovce a další ucelené samostatné příběhy, které lze nepřímo vztáhnout k románům Haruki Murakamiho. Japonský spisovatel vytvořil tuto antologii na počátku své kariéry, a přesto jsou díla v ní obsažená stejně procítěná a zajímavá jako jeho pozdější romány a zanechávají stopu úvah o smyslu života a jeho aspektech.

Underground (1997).)

Hodnocení: 4.5

„Underground“ je dokumentární román založený na tragédii v tokijském metru z roku 1995, kterou si objednala teroristická skupina neboli sekta Aum Šinrikjó. Autor líčí životní příběhy 62 očitých svědků sarinového útoku.

Příběh psaní románu je zajímavý. Autor a jeho tým hovořili s očitými svědky útoku v průběhu roku 1996, od ledna do prosince. Všechny dialogy z rozhovorů byly natočeny, poté strukturovány a vytištěny. V poslední kapitole se Murakami dělí se čtenáři o své vlastní zážitky, pocity a emoce, vypráví, kde se v té době nacházel, odhaluje podstatu sekty Aum Šinrikjó – mnoho Japonců zkrátka nepochopilo nebezpečí této organizace.

Umělecké zpracování skutečných událostí a názory pamětníků zaujmou čtenáře, kteří sympatizují s dokumentárním žánrem. „Underground“ je jedním z mála děl Harukiho Murakamiho, které není protkáno fantazií a nejednoznačnými spekulacemi a domněnkami.

Kafka na pláži (2002).)

Hodnocení: 4.5

Murakamiho devátý román Kafka na pláži se stal mezinárodním bestsellerem a v roce 2005 byl deníkem The New York Times zvolen jedním z deseti nejlepších románů světa a získal Světovou cenu fantasy.

Příběh se točí kolem dvou postav, Kafky Tamury a starce Nakaty. Osudy obou jsou významně ovlivněny proroctvími, představiteli nadpozemského paralelního světa – a přesto se děj odehrává v druhé polovině 20. století.

Patnáctiletý chlapec uteče z domova kvůli neustálým neshodám s otcem; důvodem je otcova věštba, podobná mýtu o Epidovi, podle níž dědic bude žít s matkou a zabije svého otce. Mladý muž se přestěhuje do města Takamatsu a přijme pseudonym Kafka. Potká Saeki-san a zamiluje se do ní, i když ji považuje za svou matku a Sakuru bere jako svou sestru.

V polovině románu se mladý muž jménem Nakata stane svědkem přistání mimozemské lodi a po zjištění svých paranormálních schopností se stane psychicky labilním a dezorientovaným ve srovnání se svými vrstevníky z dětství. Nyní dokáže komunikovat s kočkami, což mu pomáhá vydělávat si na živobytí tím, že pomáhá stopovat čtyřnohé tvory v ulicích města. Osudy postav se nečekaně protnou: Nakata zabije Kafkova otce, ale ten má po této události na tričku otcovu krev. Takže proroctví se přece jen naplnilo.

V románu se realita prolíná s paralelními světy, městem bez času, kde žijí mrtví lidé, autor znovu otevírá otázku hledání cesty a čtení znamení.

Bezbarvý Tzkuru Tazaki a léta jeho putování (2013).)

Hodnocení: 4.4

Tadzaki Tskuru byl kdysi bezstarostný student, obklopený přáteli s „barevnými“ jmény. Ve druhém ročníku na univerzitě se hrdina náhle odvrátí od svých nejbližších kamarádů, aniž by podal jakékoli vysvětlení. Tskuru se náhle uzavírá do sebe, stává se „bezbarvým“ a věří, že je odsouzen k osamění.

Uplynulo 16 let. Tzaku Tazaki je úspěšný inženýr, ale celým románem se táhne červená nit, stesk, nostalgie a uzavřenost po zlomovém rozchodu s přáteli. Nová kamarádka Sára navrhne, aby Csur vyhledal tytéž přátele a zjistil, co se tehdy, ve druhém ročníku, skutečně stalo? Zde začíná cesta hlavního hrdiny do finské Nagoje. Najde ty, které hledá? Dostane odpovědi na své otázky??

Aftermath (2004-2005)

Hodnocení: 4.4

Předposledním románem v žebříčku je „The Aftermath“. Příběh na pomezí snu a reality, jehož děj je vměstnán do jediné noci. Devatenáctiletá studentka Mari si v noci v kavárně čte knihu. Takahashi hraje na trombon. Zná Eri, Mariinu sestru, která je v kómatu (hlubokém spánku). Mariin osud se protne s životem recepční v hotelu lásky, kterou zmlátí a okrade čínská prostitutka a sadistický počítačový expert. Všechny osudy se prolínají, některé mají cíle, jiné žijí ze setrvačnosti.

„Aftermath“ je vizuální průvodce tím, jak vedle sebe žijí velmi rozdílní lidé.

Tokijské legendy

Hodnocení: 4.4

Žebříček doplňuje další povídková sbírka Harukiho Murakamiho Tokijské legendy. Jedná se o skutečnou sbírku městských japonských legend, které autor na stránkách knihy barvitě odhaluje. Po plážích se potuluje mrtvý surfař se žralokem, otec zmizí mezi 26. a 24. patrem, neobvyklý kámen ve tvaru ledviny má své vlastní záměry, opice loví jména cizích lidí.

V díle Haruko doslova ožívají už tak strašidelné legendy, z nichž čtenáři běhá mráz po zádech. „Tokijské legendy“ ocení fanoušci mystiky.