...

Jak nainstalovat Arch Linux

Distribuce Arch není součástí žádné velké rodiny operačních systémů

  • nux. Navrženo od základu s filozofií jednoduchosti a flexibility. Arch je vlastně univerzální rámec, na jehož základě si uživatel vytvoří systém s požadovanými vlastnostmi. Naši odborníci vysvětlují, jak tuto distribuci nainstalovat a nastavit.

    Boty

    Aktuální sestavení Arch

  • nux je volně ke stažení na oficiálních stránkách projektu. Obraz ISO můžete stáhnout pomocí torrentového klienta nebo můžete použít jedno z mnoha „zrcadel“. K aktualizaci systému Arch používá příkaz rol
  • uvolnění. Jinými slovy, nejedná se o obvyklé základní verze s dlouhodobou podporou jiných distribucí. Nainstalovaný systém je aktualizován v reálném čase a vždy obsahuje nejnovější balíčky. Obraz ISO má velikost menší než 700 MB, takže jej můžete zapsat na flash disk nebo na běžné CD.

    Stáhnout

  • ve-CD
  • Spusťte počítač z instalačního média připraveného ze získaného souboru ISO. Výběrem horního panelu nabídek otevřete instalační program

  • ve-CD.

    Původní vývojáři upustili od uživatelsky přívětivé strategie, a proto Arch nepatří mezi ty

  • distribuce nux s „lidskou tváří“ zaměřená na všeobecnou přístupnost.
  • Prostředí ve přivítá uživatele příkazovým řádkem, který slouží k provádění všech dalších operací.

    Nainstalujte ruské rozložení klávesnice zadáním příkazu „loadkeys ru“. Výběrem příkazu „setfont cyr-sun16“ přidejte písmo cyrilice.

    K instalaci balíčků potřebujeme Internet. Zadejte „ip

  • nk“ a zobrazte výstup příkazu. Síťová karta má v seznamu předponu „enp0s5“. Stav „UP“ za řádkem s názvem znamená, že zařízení je rozpoznáno a funguje. Abychom měli naprostou jistotu, ověříme spojení příkazem „ping -c 5 arch
  • nux.org“. Pomocí klíče „-s 5“ omezí výměnu na pět datových paketů.

    Připojte časový server výběrem příkazu „timedatectl set-ntp“

    ue““. Zadejte časové pásmo, ve kterém se nacházíme „timedatectl set-timezone Europe/Moscow“. Příklad ukazuje, jak nastavit čas v Praze. Úplný seznam časových pásem se v případě potřeby zobrazí pomocí příkazu „timedatectl“
  • st-timezone“. Zkontrolujte výsledek zadáním příkazu „timedatectl status“.

    Rozdělení jednotky na oddíly

    Nyní, když jsme provedli všechny předběžné kroky, přejdeme k rozdělení disku. Prvním krokem je ujistit se, že systém detekuje dostupné jednotky. Zadejte příkaz „fdisk -l“. Pevný disk je na snímku označen jedničkou. Je definován jako „/dev/sda“ a má velikost 16 GB. Zařízení „/dev/loop“ s dvojitou značkou je ignorováno. Totéž proveďte pro položku „rom“ nebo „airoot“ v cestě k přípojnému bodu.

    Zadáním příkazu „fdisk /dev/sda“ zahájíte rozdělování disku. Naši odborníci vytvoří na vašem pevném disku dva oddíly: kořenový oddíl s přípojným bodem „/“ a odkládací oddíl. Pro druhý oddíl vyčleňte místo odpovídající velikosti paměti RAM dostupné v počítači. Níže uvedený snímek obrazovky ukazuje nabídku Start nástroje fdisk. Stisknutím latinky „m“ na klávesnici zobrazíte úplný seznam příkazů.

    Následující snímek obrazovky ukazuje výstupní sekvenci příkazu při vytváření kořenového oddílu. Nejprve stiskněte latinku „n“. Nastavte typ oddílu jako primární. Zadejte latinku „p“. Číslo a počáteční sektor můžete potvrdit dvojím stisknutím klávesy Enter. V položce „Last Sector“ zadejte „+14G“, abyste získali 14 GB z 16 GB, které máte, a ponechali 2 GB pro swap.

    Stejným způsobem zopakujte celou sekvenci operací a vytvořte odkládací oddíl. Na řádek „Poslední sektor“ nemusíte vkládat číslo, protože automaticky zabere veškeré zbývající místo. Po zobrazení výzvy k dokončení operace stiskněte tlačítko „p“ a zobrazte výsledky. V oblasti označené šipkou na snímku obrazovky můžete vidět nové rozdělení.

    Protože /dev/sda2″ bude použit pro odkládací prostor, je třeba změnit výchozí typ oddílu na „

  • nux“. Stiskněte latinku „t“. Zadejte číslo oddílu, v tomto případě číslo „2“. Zadejte kód HEX „82“. Znovu zobrazte tabulku oddílů a zkontrolujte, zda je oddíl nyní viditelný jako „
  • nux swap“. Stisknutím klávesy „w“ zapíšete výsledek a ukončíte fdisk.

    Formátování a instalace

    Formátování kořenového oddílu na souborový systém ext4. Zadejte příkaz „mkfs.ext4 /dev/sda1“. Připojení kořenového oddílu do adresáře „/mnt“. Zadejte „mount /dev/sda1 /mnt“ a stiskněte Enter.

    Připojení a inicializace odkládacího oddílu. Zadejte postupně příkazy „mkswap /dev/sda2“ a „swapon /dev/sda2“.

    Spusťte instalaci základní sady balíčků a jádra operačního systému příkazem „pacstrap /mnt base

  • nux
  • nux-firmware“. Ve fázi spouštění můžete přidat další potřebné programy oddělené mezerou. Na snímku obrazovky vidíte, že naši odborníci okamžitě nainstalovali konzolový textový editor nano. Pro načítání balíčků se automaticky vybírají nejrychlejší zrcadla. Protože nejbližší server nemusí vždy splňovat kritérium rychlosti, nemá smysl ručně upravovat jeho seznam. Počkejte na konec načítání a instalace balíčků.

    Počáteční konfigurace

    Vytvoření souboru fstab s možnostmi připojení souborového systému. Zadejte „genfstab -U /mnt /mnt/etc/fstab“.

    Až do tohoto okamžiku se operace prováděla s použitím

  • v prostředí. Protože základní systém je již nainstalován, přejděte do kořenového adresáře. Zadejte „arch -chroot /mnt“. Pruh s pozvánkami v konzole změní vzhled. Název kořene již nebude zvýrazněn červeně. Nastavení časového pásma, ve kterém se nacházíme: „ln -sf /usr/share/zoneinfo/Europe/Moscow /etc/localtime. Tento příklad je nastaven na Prahaský čas. Nahraďte část řetězce „Europe/Moscow“ skutečnými souřadnicemi a opakujte výše uvedený postup pro
  • ve-prostředí. Vygenerujte soubor s nastavením času pomocí příkazu „hwclock –systohc“.

    Otevřete soubor s regionálním nastavením a nastavte požadované locale: „nano /etc/locale.gen“. Najděte v obecném seznamu hodnotu „cs_USA“.UTF-8 UTF-8″ a „ru_RU.UTF-8 UTF-8“. Odstraňte znaky „#“ před každým řádkem, aby byly aktivní. Zapište si opravy a ukončete editor konzoly. Generování místních jazyků, které v systému povolí dva vybrané jazyky. Na výzvu zadejte „locale-gen“.

    Po obdržení potvrzení o vygenerování locale vytvoříme konfigurační soubor. Spusťte textový editor zadáním příkazu „nano /etc/locale“.konf“. Zadejte řetězec „LANG=en_US.UTF-8“.

    Podobně bychom měli russifikovat konzolu. Otevřete konfigurační soubor „nano /etc/vconsole.konf“. Zadejte řádky „KEYMAP=en“ a „FONT=cyr-sun16“, jak ukazuje následující obrázek.

    Název sítě a služba DHCP

    Vytvoření souboru hostname, ve kterém nastavíme název, který se bude používat pro zobrazení počítače v síti. Spusťte textový editor „nano /etc/hostname. V následujícím příkladu naši odborníci nastavili název počítače „arch-tor“.

    Otevřít soubor hosts pro úpravy. Zadejte příkaz „nano /etc/hosts“ a postupně zadejte řádky „127.0.0.1 localhost“, „::1 localhost“, „127.0.0.1 arch-tor.localdomain arch-tor“. Uspořádejte je do sloupce, jak je znázorněno na obrázku. Podle toho nahraďte název arch-toru souborem s názvem hostitele. Pokud má počítač statickou IP adresu, nastavte ji na 127 místo výchozí IP adresy.0.0.1.

    V režimu

  • Prostředí Arch samo získá IP adresu a poskytne síťové připojení. Chcete-li se vyhnout pozdějšímu chybění sítě, nainstalujte službu DHCP. Zadejte „pacman -S dhcpcd“ a nainstalujte balíček. Povolte používání protokolu DHCP příkazem „systemctl enable dhcpcd“.služba“. Spuštění služby „systemctl start dhcpcd“.služba“, takže Arch
  • nux se podařilo nastavit síťové připojení.

    Nastavení uživatelů a hesel

    Nastavení hesla pro uživatele root. Do okna konzoly zadejte příkaz „passwd“. Zadejte heslo a potvrďte ho pomocí. Znaky se při psaní nezobrazují, takže se snažíme, aby nedošlo k chybám.

    Vytvoření primárního uživatele pro každodenní operace. Zadejte příkaz „useradd -m -g users -G wheel -sna adresejasan tor“. Spuštěním tohoto obrazu se vytvoří domovský adresář. Zkontrolujte to zadáním příkazu „ls /home“. Nastavte heslo pro uživatele tor příkazem „passwd tor“. Postupujte stejně jako při zadávání kořenového adresáře. Zadejte heslo a potvrďte ho.

    Zaváděcí obraz a zavaděč

    Vytvoření spouštěcí bitové kopie. Pak zadejte „mkinitcpio -p

  • nux“. Vyčkejte na dokončení operace a potvrzení, že obraz byl úspěšně vytvořen.

    Nainstalujte zavaděč GRUB, aby se systém mohl spustit po restartu z

  • v prostředí. Zadejte příkaz „pacman -S grub“. Do oblasti označené pomlčkou můžete zadat latinské písmeno „y“ a potvrdit tak, že chcete balíček nainstalovat.

    Nainstalujte zavaděč na pevný disk pomocí příkazu „grub-install /dev/sda“. Instalace se neprovádí do vytvořených oddílů, takže není uveden žádný číselný index pro sda. Potvrďte bezchybnou instalaci a spusťte automatickou konfiguraci. Zadejte do konzoly „grub-mkconfig -ooot/grub/grub.cfg“. Dokončete operaci arch-root zadáním příkazu „exit“ na výzvu. Odešlete pracovní plochu k „restartu“ a odstraňte záchranné médium, které již nebude potřeba.

    Grafické prostředí

    Spusťte nový systém v konzolovém režimu, protože zatím nemá grafické prostředí. Přihlaste se jako root s příslušným uživatelským jménem a heslem.

    Instalace Xorg, základní grafické sady pro systémy UNIX. Na výzvu „pacman -S xorg“ a povolte instalaci všech dostupných balíčků.

    Přidání správce obrazovky. Naši odborníci vybrali jako příklad

  • ghtDM. Spustí se okamžitě při spuštění systému a umožní vám vybrat uživatele a zadat přístupové heslo. Spusťte instalaci příkazem „pacman -S
  • ghtdm
  • ghtdm-gtk-greeter“. Počkejte na dokončení načítání a instalace balíčků. Aktivujte automatické spuštění správce příkazem „systemctl enable“
  • ghtdm.služba“.

    Nakonec nainstalujte grafické prostředí. Zde má uživatel širokou škálu možností. Oficiálně Arch

  • nux podporuje více než tucet prostředí, jejichž úplný seznam najdete na stránce s dokumentací k distribuci. Naši odborníci vybrali Cinnamon. Instalaci zahájíte příkazem „pacman -S cinnamon“. Vyčkejte na dokončení operace a restartujte počítač pomocí příkazu „restartovat“. Díky těmto operacím budeme moci využít grafické prostředí k dalšímu přizpůsobení systému.

    Dokončit

    Naši odborníci poskytli podrobné pokyny k instalaci systému Arch

  • nux. Pomocí něj budete moci do počítače nainstalovat operační systém a nastavit grafické prostředí. Další kroky závisí na individuálních potřebách každého uživatele. Nyní máte čistý operační systém bez programů a můžete si ho nakonfigurovat, jak chcete.
  • Ohodnoťte článek
    ( Zatím žádné hodnocení )
    Ivanko Lubonava

    Ahoj všichni! Jsem Ivanko Lubonava a jsem nadšený, že mohu sdílet svoji vášeň pro opravy a instalaci techniky s vámi. Jako autor na této webové stránce mě pohání má láska k technologii a touha pomáhat ostatním porozumět a řešit problémy týkající se jejich techniky.

    Stavet.info - výstavba a opravy, dacha, byt a venkovský dům, užitečné tipy a fotografie
    Comments: 1
    1. Ondřej Zeman

      Jak nainstalovat Arch Linux? Mám zájem o tento operační systém, ale nevím, jak začít. Jaké jsou nejlepší postupy a kroky pro instalaci a nastavení Arch Linuxu? Rád bych se dozvěděl o různých možnostech, jako je používání instalátoru nebo ruční konfigurace. Jaké jsou požadavky na hardware a jaká je nejaktuálnější verze Arch Linux? Děkuji předem za radu a pomoc.

      Odpovědět