*Nejlepší výběr redakce. Informace o kritériích výběru. Tento materiál je subjektivní, není reklamou a neslouží jako návod k nákupu. Před nákupem byste měli vyhledat odbornou radu.
Čína je úžasná a na krajinu bohatá země. Jsou tu horská pásma Tibetu, široké řeky a dokonce i mořské úžiny. Existuje také mnoho lidí, měst a obcí, které je třeba nějakým způsobem propojit. Čína je proto schopna nabídnout velké architektonické počiny.
Pro ty, kteří si chtějí vychutnat výhody architektury a technologie, jsme sestavili žebříček 10 nejdelších mostů v Číně. Materiál zahrnuje stavby nacházející se jak v Čínské lidové republice (vlastní Čína), tak v Čínské republice (nazývané také Tchaj-wan).
Žebříček nejdelších mostů v Číně
| Nominace | místo | Most | Délka |
| Žebříček nejdelších mostů v Číně | 1 | Most Hangzhouwan Bay | 35,7 KM |
| 2 | Viadukt Yangchun | 35,8 KM | |
| 3 | Nadjezd první linky metra Wuhan | 37,8 KM | |
| 4 | Pekingský viadukt | 48,1 KM | |
| 5 | Most Hongkong-Ču-chaj-Makao | 55 KM | |
| 6 | Most přes řeku Wei | 79,7 KM | |
| 7 | Viadukt Changdei | 105,81 KM | |
| 8 | Tchien-ťinský viadukt | 113,7 KM | |
| 9 | Viadukt Zhanghua-Gaohsiung | 157,3 KM | |
| 10 | Danyang Kunshan viadukt | 164,8 KM |
10. místo: most Hangzhouwan Bay Bridge, 35,7 km
Hodnocení: 4.1
Most Hangzhouwan Bay Bridge spojuje města Jiaxing a Ningbo. Překračuje oceánský záliv a zkracuje trasu mezi oběma čínskými velkoměsty o více než 16 kilometrů. Největší zajímavostí mostu je, že se jedná o nejdelší transoceánský most na světě.
Most je určen pro automobilovou dopravu. Přejezd rychlostí přibližně 100 km/h. V polovině trasy je vybudován umělý ostrůvek, který slouží jako stanice pro údržbu stavby a vozidel, která tudy projíždějí.
Stavba této impozantní stavby trvala přibližně pět let. Projekt byl schválen v roce 2003 a dokončen a uveden do provozu v roce 2008. Nejenže optimalizovala dopravní strukturu Číny, ale dokázala také zvýšit turistický ruch ve městě Ningbo. Očekává se také, že trasa pomůže začlenit město do zvláštní ekonomické zóny nazvané „Velká Šanghaj“.
č. 9: Viadukt Jang-čchun, 35,8 km
Hodnocení: 4.2
Železniční most Jang-čchun dlouhý 35,8 km je součástí trati spojující dvě největší čínská města – Peking a Tchien-ťin. Původně byl postaven speciálně pro vysokorychlostní vlaky. Vlaky přes něj jezdí v průměru úctyhodnou rychlostí 350 km/h.
Jangčchunský viadukt byl postaven na čínské pevnině a na své trase téměř nepřekračuje velké vodní plochy. Účel mostu je velmi odlišný. Je navržen tak, aby železniční trať, po které jezdí vysokorychlostní vlaky, byla hladká a rovná jako šipka. Pouze v tomto případě je možné dosáhnout dostatečné rychlosti.
Most byl otevřen v roce 2007. Samotná vysokorychlostní dálnice je dlouhá 117 kilometrů a díky této stavbě trvá jen asi 30 minut. Před jejím otevřením by Číňané, kteří se chtěli dostat z Pekingu do Tchien-ťinu (nebo naopak), strávili více než hodinu.
č. 8: nadjezd linky 1 metra Wuhan, 37,8 km
Pořadí: 4.3
Ve městě Wuhan se nachází nejdelší nadzemní most metra na světě. První linka místního metra je na něm položena kompletně – od začátku do konce, bez tunelů. Podzemní most je dlouhý úctyhodných 37,8 km, ale nachází se v celé městské aglomeraci Hankou.
Na tomto mostě je 32 stanic. Na tomto mostě je umístěna celá linka metra 1 ve Wuhanu. Následně bylo vybudováno několik dalších „poboček“, které výrazně rozšířily infrastrukturu. Městské metro přepraví celkem 712 milionů cestujících.
Wuhanské metro má v současné době 12 linek. Téměř všechny byly uvedeny na trh v posledních několika letech. Existují plány na rozšíření podzemní infrastruktury na „větve“ a je zajímavé, že poměrně hodně železničních tratí ve Wuhanu vede nad zemí. Mostů je tedy mnoho, ale nejdelší je na lince 1.
7. místo: Pekingský viadukt, 48,1 km
Hodnocení: 4.4
Pekingský viadukt (nazývaný také Pekingský obří most nebo Pekingský obří most) se nachází v Pekingu
Estakáda je obrovský železniční most, který je součástí vysokorychlostní trati Peking-Šanghaj. Je dlouhá 48,1 km. Vlaky přes tento most jezdí jen 6 až 10 minut – tak rychlé jsou. Takže se nemůžete kochat krajinou za oknem.
Vysokorychlostní trať Peking-Šanghaj je jednou z nejdelších čínských železnic. Spojuje dvě velká města. Trať je dlouhá 1 318 km a byla postavena – včetně mostu – za pouhé dva roky.
Na této vysokorychlostní železnici je několik mostů, ale pekingský viadukt je nejdelší. Ostatní jsou však nejkrásnější. Například obloukový železniční most přes Jang-c‘-ťiang nebo viadukt přes řeku Chuang-che.
Vysokorychlostní železniční trať je známá nejen svými mosty. I přes působivé zrychlení je interval mezi vlaky pouze 3 minuty! Jako v podzemí.
č. 6: most Hongkong-Ču-chaj-Macau, 55 km
Hodnocení: 4.5
Za zmínku stojí, že na šestém místě našeho žebříčku je viadukt, který není tak docela čínský. Je však velmi dlouhá a částečně se nachází na území ČLR. Tento most spojuje čínské město Ču-chaj a zvláštní okresy Macao a Hongkong.
Kromě toho most Hongkong-Ču-chaj-Makao není zcela mostní konstrukcí. Součástí stavby jsou také tunely. Hlavní most je lanový, dlouhý 22,9 km a překlenuje Jihočínské moře. Další tři viadukty mají maximální délku 500 metrů. Při přechodu této silnice se navíc předpokládá, že se dostanete pod hladinu moře – součástí stavby je i 6,7 km dlouhý podvodní tunel.
Celkově je tato křižovatka skutečným inženýrským zázrakem. Byl spuštěn relativně nedávno, v roce 2018, a skládá se z několika mostů a umělých ostrovů. Stavba trvala osm let a vyžádala si 20 miliard dolarů.
5. místo: The Wei Bridge, 79,7 km
Hodnocení: 4.6
Wei je řeka v Číně, pravý a největší přítok řeky Huang He. A most na pátém místě našeho žebříčku ji překračuje dvakrát. Stejně jako mnoho dalších mimořádně dlouhých viaduktů v Číně slouží železnici a je součástí vysokorychlostní tratě spojující města Čeng-čou a Si-an.
Most je dlouhý 79,7 km a byl postaven speciálně proto, aby vysokorychlostní trať měla co nejméně klikatých (horizontálně i vertikálně) úseků. Vždyť vlaky kolem ní sviští úctyhodnou rychlostí 350-400 km/h. Zatáčky nebo stoupání jsou pro ně extrémně nebezpečné úseky silnic.
Most přes řeku Wej zaujme nejen svou velikostí, ale také rychlostí výstavby. Stavba trvala pouhé tři roky, od roku 2005 do roku 2008. Je pravda, že po dokončení prací nějakou dobu stála ladem, protože bylo třeba postavit zbytek železnice. Nakonec tudy první vlak projel až v roce 2010.
4. místo: viadukt Changdei, 105,81 km
Hodnocení: 4.7
Viadukt Changdei je jedním z největších a nejdelších mostů na světě. Jeho celková délka je 105,81 km! Stejně jako ostatní ultradlouhé mosty v tomto žebříčku byl navržen speciálně pro vysokorychlostní železnici spojující Peking a Šanghaj.
Jednou z nejzajímavějších věcí na viaduktu Čchang-tei je, že byl postaven pomocí nové technologie, která ho chrání před zemětřesením. Vydrží poměrně silné „otřesy“ bez výrazného poškození. Pro turisty je zajímavý také proto, že vypadá úplně jinak než ostatní železniční viadukty – v neposlední řadě je seizmicky stabilní.
Samotná Pekingsko-šanghajská železnice je také jakýmsi divem světa. Spojuje největší města východní části Číny a vlaky jezdí rychlostí 350-380 kilometrů za hodinu. A zároveň „běží“ každé 3 minuty. K řízení provozu se používá speciálně vyvinutý elektronický systém CTCS-3.
3. místo: Tianjin Viaduct, 113,7 km
Hodnocení: 4.8
Tchien-ťinský viadukt je také součástí vysokorychlostní železnice Peking-Šanghaj. Je pravda, že na rozdíl od svého předchůdce byl postaven v seizmicky stabilní oblasti. Proto se nemůže pochlubit takovou krásou. Je však velmi dlouhá – celková délka trasy, která vede přes pole, několik malých řek a dokonce i přes města, je úctyhodných 113,7 km.
Tchien-ťinský viadukt lze také považovat za turistickou trasu. Skutečnost, že prochází oblastí, kde se sbíhá pět hlavních přítoků řeky Haihe. A je to také nejbližší ultradlouhý most k Pekingu, takže pokud pojedete vysokorychlostní železnicí směrem na Šanghaj, budete ho stejně muset překonat. I když je naplánován odjezd v Tchien-ťinu nebo Cchang-čou.
Tchien-ťinský viadukt se navzdory své délce stavěl pouhé tři roky. To je dáno použitím klasické, osvědčené technologie. Téměř všechny mosty na vysokorychlostní trati Peking-Šanghaj jsou postaveny na jednotném principu (kromě mostu Changdei). Stavba viaduktu v Tchien-ťinu byla zahájena v roce 2008, dokončena v roce 2010 a uvedena do provozu v březnu 2011.
2. místo: Viadukt Zhanhua-Gaohsiung, 157,3 km
Hodnocení: 4.9
Druhý nejdelší mostní objekt na světě, viadukt, je součástí tchajwanské vysokorychlostní železniční sítě. A je velmi oblíbená u místních obyvatel i turistů. Již v prosinci 2012 – pět let po jejím spuštění – ji překročilo 200 milionů lidí.
stavba v oblasti s vysokým seizmickým rizikem, takže je vybavena řadou technologií a řešení, která minimalizují škody způsobené zemětřesením. Při jakémkoli „otřesu“ se vlaky, které přes něj projíždějí, jednoduše zastaví. Úseky trasy vedoucí přes známé zlomové linie jsou navíc schopny odolat pohybu tektonických desek bez katastrofického poškození. Po zemětřesení proto potřebuje pouze drobné opravy.
Konstrukce také odolává značnému provoznímu zatížení. Ve špičkách se na trati objevuje až 140 vlaků – to znamená, že každou hodinu projede až 8 vlaků. Překonat 157 kilometrů dlouhou stavbu jim trvá jen něco málo přes 30 minut – tak rychle jedou.
č. 1: viadukt Danyang-Kunshan, 164,8 km
Hodnocení: 5.0
Nejdelší mostní konstrukce v Číně, Asii a na světě vůbec. Do provozu byla uvedena v roce 2011, současně s otevřením vysokorychlostní železnice Peking-Šanghaj, jejíž je součástí. V Guinnessově knize rekordů je zapsán od roku 2010 – a zatím ho nikdo nepřekonal (ani se mu nepřiblížil).
Většina konstrukce vede nad zemí. Smyslem celé konstrukce je zajistit plynulý provoz vlaků při obrovských rychlostech. Přes vodu vede pouze 9 km dlouhý úsek a stavba překračuje jezero Yancheng. Nachází se na posledním úseku železniční trati, hned vedle města Šanghaj.
Výstavba silnice byla zahájena v roce 2008. Po několika letech a infuzi 8,5 až 10 miliard dolarů (přesná čísla nebyla zveřejněna, ale jde přece o vládní zakázku) je stavba u konce. Silnice byla uvedena do provozu v roce 2011. Na rozdíl od některých jiných úseků se nachází v seismicky stabilní oblasti, takže není nijak zvlášť chráněn před zemětřesením.
Jaké jsou nejdůležitější vlastnosti těchto nejdelších mostů v Číně a jaký je jejich vliv na dopravu a ekonomiku ve regionu, ve kterém se nacházejí?
Nejdůležitější vlastnosti těchto nejdelších mostů v Číně jsou především technická náročnost, dlouhá životnost a schopnost odolávat extrémním povětrnostním podmínkám, jako jsou silné větry nebo zemětřesení. Tyto mosty mají obrovský vliv na dopravu v regionu, kde se nacházejí, jelikož propojují důležitá města a regiony, usnadňují přesun osob a zboží a zvyšují ekonomickou aktivitu. Díky nim se zkracují doby cestování a snižují se náklady spojené s dopravou. Tím pádem tyto mosty přispívají k růstu ekonomiky a rozvoji regionu, ve kterém se nacházejí.