...

Grafický instalátor Arch Linuxu

Distribuce oblouků

  • nux je atraktivní díky své flexibilní přizpůsobitelnosti. Uživatel získá „čistý“ systém, kde si může zvolit vlastní grafické prostředí a nainstalovat dostatečnou sadu programů. Dalším rysem filozofie Arch je absence uživatelsky přívětivého instalačního rozhraní. Všechny počáteční operace se provádějí z příkazového řádku. Naši odborníci se zabývají tím, jak provést instalaci Arch v grafickém režimu.

    Instalátor Zen

    Nejznámější v komunitě uživatelů

  • nux je instalátor Zenu. Stáhněte si nejnovější verzi sestavení z webových stránek projektu .

    Po vypálení distribuce na CD nebo flash disk z něj spusťte počítač. Na úvodní obrazovce vyberte zvýrazněný řádek pro aktivaci režimu grafického nastavení.

    Nejdříve se ujistěte, že máte připojení k internetu. Drátové připojení je detekováno automaticky. Abyste mohli používat síť Wi-Fi, musíte ji nastavit ručně.

    Dalším krokem je výběr způsobu rozdělení disku. Položka automatického mazání je určena pro případy, kdy bude Arch jediným operačním systémem na jednotce. V opačném případě vyberte možnost „Manual“, jak je znázorněno na obrázku.

    Instalační program zobrazí seznam zjištěných disků. Když je jednotka správně definována, klikněte na tlačítko „OK“.

    Pomocí přepínače vyberte disk, na který chcete Arch nainstalovat.

    Instalační program vás bude informovat o typech diskových oddílů, které podporuje, a nabídne vám spuštění programu Gparted. Přijměte kliknutím na tlačítko „Ano“.

    Při zjištění ikony vykřičníku v nepřiděleném prostoru rozbalte dvakrát označenou položku „Zařízení“ na panelu nabídek. Vytvoření tabulky oddílů.

    Kliknutím na tlačítko „Apply“ přijměte varování o zničení dat na disku.

    Po odstranění vykřičníku v nepřidělené oblasti přejděte k rozdělení disku. Klikněte na ikonu na panelu nástrojů Gparted, označenou dvojitou šipkou.

    Přetažením přepínače limitů změníte velikost primárního oddílu. V případě potřeby upravte velikost pomocí tlačítek „+“ a „-„. Z 32 GB dostupných na disku přidělíme 30 GB operačnímu systému. Ponechte zbývající oblast odpovídající množství paměti RAM dostupné v počítači pro vytvoření odkládacího oddílu. V rozevíracím seznamu vyberte souborový systém ext4. Kliknutím na tlačítko „Přidat“ dokončíte vytvoření oddílu.

    Zbytek disku naformátujte jako odkládací prostor, jako „

  • nux-swap“. Kliknutím na „Přidat“ dokončete druhý svazek.

    Oblast označená jedničkou zobrazuje vytvořenou tabulku oddílů. Seznam nevyřízených formátovacích operací je uveden níže. Pokud jste s rozvržením spokojeni, klikněte na možnost „3“ na panelu nástrojů.

    Přijměte varování o ztrátě neuložených dat, která vzniknou formátováním oddílů.

    Počkejte na dokončení operace. Rozbalením možnosti označené šipkou zobrazíte podrobnosti operace. Kliknutím na tlačítko „Zavřít“ zavřete aplikaci Gparted.

    V hlavní nabídce instalátoru Zen se zobrazí dialogové okno pro přiřazení vytvořených oddílů. Pro „kořenový oddíl“, největší svazek vytvořeného disku, označený jako „/dev/sda1“. Na něm bude umístěn operační systém a uživatelské soubory.

    Zadejte „odkládací oddíl“ jako odkládací oddíl vybraný ve fázi rozdělování jako „/dev/sda2“.

    Další otázka bude zodpovězena záporně. Instalační program vás vyzve, abyste v kořenovém oddílu vyčlenili 1 GB pro odkládací soubor, pokud pro něj nechcete vytvořit samostatný oddíl.

    Odstranění nutnosti přidělovat samostatný svazek pro zavaděč.

    Na návrh použít pro adresář s uživatelskými soubory samostatný oddíl odpovězte „Ne“.

    Zadejte dvoumístný kód země, který umožní instalačnímu programu automaticky vyhledat nejbližší zeměpisnou polohu pro správce balíčků.

    Zvolte jazyk systému. V této fázi je nejlepší zachovat angličtinu. Později se tak vyhnete problémům se zadáváním hesla při prvním přihlášení k nainstalovanému Archu.

    Ve výchozím nastavení se předpokládá, že uživatel má standardní klávesnici IBM

    C se 105 klávesami. Pokud není použita žádná speciální varianta, klikněte na „Ne“ a odmítněte změnu modelu.

    Zadejte dvoupísmenný kód země podle zvolené lokality. Pro angličtinu použijte přepínač „us“, jak je znázorněno na obrázku.

    Zamítnutí návrhu na změnu rozložení klávesnice.

    Stisknutím tlačítka „Yes“ potvrďte, že výchozí rozložení QWERTY je přijatelné. Tlačítko „Ne“ otevírá další možnosti. Uživatel má možnost zvolit si například Dvorakovo nebo fonetické rozložení.

    Dalším krokem je úprava regionálních nastavení. Označení kontinentu nebo zóny pomocí přepínače.

    Zadejte časové pásmo výběrem města svého bydliště nebo jednoho z hlavních měst v okolí.

    Pomocí přepínače vyberte pozici „utc“, čímž povolíte synchronizaci se vzdáleným serverem.

    Nastavení názvu počítače, který se má zobrazit v místní síti.

    Vyberte a zadejte hlavní uživatelský účet, pod kterým budete v systému pracovat.

    Přemýšlejte o hesle pro kořenového uživatele root. Po kliknutí na tlačítko „Ok“ potvrďte ve stejném „znovu zadaném“ formuláři.

    Nastavení a potvrzení hesla pro stálého uživatele systému.

    Vyberte si jeden ze tří nabízených shellů příkazového řádku pro trvalé použití.

    Definice rozložení klávesnice. K dispozici jsou čtyři možnosti: normální s aktuálními aktualizacemi, LTS s dlouhodobou podporou, hardened s rozšířeným zabezpečením a zen stable pro každodenní provoz.

    Určení potřeby dalších softwarových úložišť. První požadavek se týká možnosti instalovat do systému další aplikace, které nejsou součástí oficiálních zdrojů softwaru.

    Druhá věta umožňuje používat starší 32bitové programy nebo emulovat prostředí systému Windows.

    Rozhodněte se, zda chcete používat grafického správce balíčků.

    Po přijetí se zobrazí okno s doporučeními. Výběr aplikace pro správu balíčků závisí na tom, zda bude grafické prostředí založeno na Qt nebo GTK.

    Nastavte přepínač do požadované polohy. Octopi pro prostředí Qt (KDE, LXQt) a pamac pro prostředí GTK (GNOME, Mate, Xfce atd.).

    Rozhodnout, zda podporovat repozitáře AUR obsahující aplikace vytvořené uživateli, které nejsou oficiálně uvedeny v Arch Community.

    Odsouhlasení nebo odmítnutí podpory tiskového systému.

    Správce zobrazení vyberete kliknutím na přepínač.

    Rozhodněte se pro grafické prostředí, které odpovídá vybranému správci balíčků.

    Poté vás Zen Installer vyzve k instalaci prohlížeče Firefox.

    Po odsouhlasení vyberte ve společném seznamu instalační balíček lokalizovaný pro ruštinu.

    Pokud pravidelně pracujete s dokumenty, měli byste souhlasit s instalací bezplatného softwarového balíčku

  • eOffice.

    Vyberte verzi, kterou chcete použít. Čerstvé je možné neustále aktualizovat ve schématu role

  • ng uvolnění. Stále je zastoupen stabilnějšími balíčky. Aktualizace jsou poskytovány při vydání nových verzí softwaru.

    Vyberte přepínač pro Česká republikau lokalizovanou variantu.

    Po dokončení instalace nabízeného softwaru má uživatel možnost pokračovat ve výběru v dalších kategoriích. Chcete-li přejít k poslednímu kroku instalace, zvolte možnost „finished“, jak je znázorněno na obrázku níže.

    Přijměte výzvu k instalaci zavaděče.

    Protože v počáteční fázi nebyl pro jeho umístění vyčleněn samostatný oddíl, zvolte pro instalaci systémovou jednotku „/dev/sda“.

    Instalační program vás vyzve k vyhledání dalších operačních systémů na pevném disku, abyste mohli vytvořit konfiguraci s duálním spuštěním. Pokud je na jednotce nainstalován pouze operační systém Arch, klikněte na tlačítko „Ne“.

    Kliknutím na tlačítko „Yes“ dokončete konfiguraci. Instalační program Zen bude pokračovat v instalaci Arch

  • Stažení aktualizovaných verzí balíčků z úložišť, pokud je to nutné.

    Vyčkejte na oznámení o dokončení operace a stiskněte tlačítko „OK“.

    Vyjměte instalační médium a restartujte počítač, abyste získali přístup k instalačnímu médiu

  • nux.

    Instalační program Anarchie

    Anarchy Installer je další instalátor založený na pseudografickém prostředí. Chcete-li si stáhnout aktuální obraz ISO, použijte oficiální stránku projektu.

    Při spouštění z instalačního média zaškrtněte políčko pro přechod do grafického režimu.

    Zadejte jazyk, ve kterém bude instalační program zobrazovat dialogová okna. Ovládání v Anarchii bez myši. Pomocí šipek přesuňte kurzor a stiskněte klávesu Enter pro potvrzení výběru.

    Instalaci můžete spustit výběrem možnosti „Start“ nebo zkontrolovat aktualizace výběrem možnosti „Update“ v horním řádku.

    Ponechte výchozí rozložení klávesnice, protože Arch má trvalé problémy s přepínáním jazyků při prvním přihlášení.

    Umožněte Anarchy automaticky aktualizovat zrcadla úložišť a vybrat geograficky nejbližší.

    Uveďte dvoupísmenný kód země a potvrďte povolení k úpravě zdrojů softwaru podle zeměpisné polohy.

    Lokalizace se nedotýkejte, ponechte výchozí anglickou. Dále vyberte zeměpisnou oblast a časové pásmo.

    Použijte automatické rozdělení disku výběrem horní lišty nabídky.

    Pro primární oddíl použijeme výchozí souborový systém ext4. Souhlas s odděleným výměnným svazkem.

    Ruční nastavení velikosti odkládacího oddílu pomocí číselného bloku. Zadejte měrnou jednotku zadáním latinského písmene „M“ pro megabajty nebo „G“ pro gigabajty za číslicemi.

    Souhlas s použitím moderního GUID tabulky oddílů pro počítač s UEFI. Pro starší počítače používající BIOS – upusťte od něj ve prospěch M
    .

    Pokud jste se získaným schématem rozdělení spokojeni, přesuňte kurzor na pozici označenou šipkou a stiskněte klávesu Enter. Počkejte, až instalační program naformátuje a připojí diskové oddíly.

    Pro rychlou instalaci přesuňte kurzor do horní polohy zobrazené na obrázku. Chcete-li mít více možností, přejděte na nejspodnější řádek a získejte přístup k rozšířeným možnostem.

    Ve výchozím nastavení je uživateli k dispozici pět možností grafického prostředí přizpůsobených systému Anarchy. Vyberte nejvhodnější možnost a přesuňte kurzor do polohy „Hotovo“, čímž potvrdíte řešení.

    V dalších krocích nastavte síťový název počítače a hesla pro uživatele root a denní uživatele. Následující snímek obrazovky ukazuje závěrečnou fázi tohoto postupu. V oblasti označené jednotkou se zobrazí vytvořený seznam uživatelů. Chcete-li přidat novou, použijte pozici označenou dvojitým. Konfiguraci uložte přesunutím kurzoru do polohy „Hotovo“.

    Povolte vytvořenému uživateli anarchy používat režim sudo a v případě potřeby mu dejte administrátorská práva.

    Vyberte možnost instalace softwaru. Balíčky můžete vybrat najednou nebo v grafickém režimu během instalace.

    V posledním kroku zobrazí Anarchy Installer souhrn parametrů instalace a čas potřebný k instalaci. Přesuňte kurzor na pozici označenou pomlčkou a stiskněte klávesu Enter.

    Restartujte počítač a zadejte nainstalovaný Arch.

    Archman

    Přehled grafických instalátorů uzavírá distribuce Archman, vyvinutá v Turecku, která je založena na Archu a používá jeho repozitáře pro instalaci a aktualizaci softwaru.

    Spusťte počítač z instalačního média. Vyberte horní řádek nabídky Start, který je na obrázku označen rámečkem.

    Archman běží

  • ve CD. V nabídce Start vyberte položku „Systém“. V seznamu nástrojů najděte dvojitou ikonu „Instalační program Archman“.

    V dalším okně průvodce krok za krokem vyberte jazyk, ve kterém chcete pokračovat v instalaci.

    Pomocí rozevíracích nabídek označených „1“ a „2“ upravte regionální nastavení a časové pásmo.

    V levém okně vyberte anglické rozložení klávesnice a v pravém okně rozložení „Defa“

      t“, což znamená QWERTY.

      Pro automatické rozdělení pevného disku vyberte možnost „Erase“. V rozevírací nabídce označené dvojkou zadejte možnost, která se má použít pro výměnu. Aktuální a budoucí rozdělení datové jednotky se zobrazuje v oblasti označené v grafickém znázornění číslem 3.

      Vyplňte zvýrazněná pole s názvem počítačové sítě, uživatelským jménem a heslem. Zaškrtnutím možnosti označené „D“ chceme, aby se uživatelské heslo používalo také pro uživatele root.

      Vyhodnoťte svůj výběr. V tomto okamžiku se můžete vrátit a provést úpravy. Kliknutím na tlačítko zahájíte proces instalace.

      Po obdržení oznámení o dokončení zaškrtněte políčko na místě označeném šipkou. Kliknutím na tlačítko „Finish“ (Dokončit) dokončete průvodce a restartujte počítač.

      Na závěr

      Možnosti instalace popsané našimi odborníky pro Arch

    • Grafický režim má své výhody i nevýhody. Nejjednodušší pro začínající uživatele je distribuce Archman. Instalační program Anarchy je vhodný pro ty, kteří se již setkali s
    • nux, ale nemluví plynně anglicky.
  • Ohodnoťte článek
    ( Zatím žádné hodnocení )
    Ivanko Lubonava

    Ahoj všichni! Jsem Ivanko Lubonava a jsem nadšený, že mohu sdílet svoji vášeň pro opravy a instalaci techniky s vámi. Jako autor na této webové stránce mě pohání má láska k technologii a touha pomáhat ostatním porozumět a řešit problémy týkající se jejich techniky.

    Stavet.info - výstavba a opravy, dacha, byt a venkovský dům, užitečné tipy a fotografie
    Comments: 3
    1. Eliška

      Zdravím! Přečetl(a) jsem si o Grafickém instalátoru Arch Linuxu, a mám dotaz. Jakým způsobem se tento instalátor liší od klasického příkazového řádku při instalaci Arch Linuxu? Je snadnější používat a vhodný i pro začátečníky? Děkuji za odpověď!

      Odpovědět
    2. Dominika

      Zajímalo by mě, jak je grafický instalátor Arch Linuxu odlišný od ostatních distribucí? Jaké jsou jeho hlavní výhody a nevýhody? Je snadné ho používat pro začátečníky v Linuxu? Díky za odpovědi!

      Odpovědět
    3. Gabriel Kučera

      Jaký je přesný proces instalace Arch Linuxu pomocí grafického instalačního programu?

      Odpovědět