Jak trénovat pozornost nejmladších žáků

Měli bychom začít stručným vysvětlením. S čím se setká dospělý, který si dal tu práci, aby se pokusil rozvíjet pozornost dítěte ve věku od 7 do 10 let nebo v 1. až 4. (5.) třídě střední školy?.

Připravte se hned na to, že přestože se dítě navenek podobá dospělému, dokáže adekvátně odpovídat na otázky a má pocit, že chápe význam slov, není 7-10leté dítě vůbec podobné dospělému ve způsobu, jakým je jeho myšlení strukturováno. Chcete-li rozvíjet jeho pozornost, musíte pochopit, jak přemýšlí, a pak se s ním snažit komunikovat „jazykem“, kterému rozumí. Nyní popořadě.

Psychofyziologické zvláštnosti vývoje myšlenkových procesů u dětí

Hmotnost mozku novorozence je asi čtvrtinová oproti dospělému člověku. Vzhledem k tomu, že kojenec sám o sobě váží 20krát méně než dospělý člověk, je tento poměr impozantní. Rychlost, jakou roste jeho mozek, je obrovská, ve dvou letech bude mít ¾ hmotnosti dospělého člověka. Tělesná hmotnost je přirozeně značně „podvyvinutá“. Co se děje??

Většina neuronů se objevuje v děloze dítěte; skokový nárůst hmotnosti souvisí s růstem buněk, které poskytují jakousi „izolaci“ pro nervové dráhy (glie). Neurony jsou malé buňky s různě velkými výběžky (axony a dendrity), které je spojují; podél těchto výběžků probíhají impulzy, které přenášejí informace, takže mozek vytváří obrazy, myšlenky a pocity. Tyto impulsy umožňují našemu organismu pohybovat se, rozhodovat se a obecně žít.

Signál bude nepravidelný a rozptýlený a všechny větve nervových buněk mohou dokonce odumřít, pokud nejsou „izolovány“ jako elektrické vedení. Tato myelinová pochva je tvořena buňkami glie. Shrneme-li vše do jednoduché věty – myelin je pro funkci mozku velmi důležitý.

Dítě se narodí s hotovou sadou nervových buněk, propojených velkým počtem neuronových výhonků, ale má velmi málo myelinu. Speciální výzkum ukázal, že v mozku dítěte je více neuronů než v mozku dospělého člověka! (1)Dokud se však mezi nimi nevytvoří správné vazby, není systém účinný.

Máme co do činění s „plánem“ struktury neuronových spojení. V podstatě se jedná o náčrt a nástin budoucího člověka, jeho myšlení, vnímání světa, množství paměti a dalších charakteristik. Od schopnosti ovládat své pohyby až po schopnost řešit složité abstraktní problémy. K tomu všemu dojde až s růstem myelinizace, která probíhá postupně a po částech v různých oblastech mozku.

Co dítě ve věku základní školy může a nemůže dělat

dospělý člověk by si měl uvědomit, že není možné jít dál, než je jeho hlava. Dítě se může zdát inteligentnější a bystřejší než ostatní, ale bude se pohybovat pouze v „koridoru“ možností, které jsou pro jeho věk dostupné.

Mozek se utváří skokově a je přizpůsoben určitému věku. V průběhu dospívání se v podstatě setkáváme s pěti různými osobnostmi. Během procesu dospívání zůstávají nezměněny pouze pasové údaje dítěte. Jinak jsou způsoby, jakými vnímá a komunikuje s okolním světem, zcela odlišné.

První fáze 3,5 až 4 roky. Druhý skok je ve věku 7-8 let. Třetí vývojový skok je přibližně od 11 do 12 let. Střední škola „spadá“ přímo do koridoru těchto dvou skoků, a to nikoli náhodou. Dlouho před objevy ve výzkumu mozku byly experimentálními cestami stanoveny milníky dospělosti a školní osnovy byly s těmito milníky spojeny

Vývoj dítěte je možné poněkud urychlit, ale jen ve velmi omezené míře a s velkou opatrností.(2) V opačném případě by si dospělý člověk mohl a měl proces vzdělávání a odborné přípravy užívat, a ne se trápit. Jediné, co musíte udělat, je neporušit základní zásadu „můžete dělat jen to, co umíte“. Zásada se týká jak dítěte, tak dospělého. Zde jsou čtyři základní postuláty, na nichž je princip založen.

1. Ve věku 7 až 8 let začíná malé dítě poprvé identifikovat své pocity. Samozřejmě je prožívalo vždycky, ale právě v tomto věku začíná chápat, že je prožívá, a zaznamenává: „Mám radost“, „Jsem naštvaný“, „Jsem uražený“ atd. Úkolem dospělých je správně je učit.

2. V korelaci s prvním z nich najednou „objevuje“ další lidi ve svém okolí. Začne si spojovat pocity, které má s lidmi kolem sebe – s někým, kdo ho zajímá a přitahuje, s někým, koho se bojí, s někým, kdo mu přináší trápení, a s někým, kdo mu dodává optimistický náboj. S tím se setká, až půjde do školy, a je to také důležitý faktor ovlivňující jeho pozornost.

3. V tomto věku není dítě fyzicky schopno „zapamatovat si“ informace, tuto schopnost bude mít až ve věku 10 let. Části mozku zodpovědné za „dobrovolnou pozornost“ ještě nejsou vyvinuty a plně se vyvinou až ve 12 letech. Až do tohoto věku funguje „paměťový“ mechanismus, který je zde od narození. Zapne se však pouze tehdy, když má dítě zájem, a pokud se to nepodaří, budou všechny pokusy o výuku marné.

V tomto věku začínají děti přemýšlet nejen o tom, co dělají, ale také o důsledcích svého počínání. To je výchozí bod pro rozvoj pozornosti.

Jaké podmínky jsou příznivé pro rozvoj pozornosti u malých žáků?

Od 60. let 20. století bylo provedeno mnoho experimentů, které prokázaly, že čím více „obohaceného prostředí“ má dítě kolem sebe, tím větší množství mozkové tkáně produkuje. Tato struktura se rozvine do komplexních „nervových soustav“, které tvoří základ pro efektivní a flexibilní myšlení. (3) Prostředí bohaté na vnější podněty je pro dítě místem učení a života plným konstruktorů, barev a fixů, výtvarné hlíny a plastelíny, dalších materiálů a vzdělávacích her.

To vše by mělo být obklopeno bezpečným sociálním prostředím – dospělými, kteří projevují zájem a lásku, společností vrstevníků, s nimiž dítě sdílí společné zájmy v oblasti sportu nebo rozvojových workshopů.

Takové prostředí umožňuje, aby se dítě rychleji soustředilo na učení různých předmětů a postupně směřovalo k samostatnosti, emancipaci a zrání. Pro hlubší pochopení této problematiky viz metody Marie Montessori. (4)

Co brzdí a narušuje rozvoj pozornosti u malých žáků?

Dospělý mozek dospělého člověka je koncipován jako jednoúčelový nástroj, který se dokáže vědomě soustředit na omezený okruh úkolů spojených buď s konzumací informací, nebo s řešením abstraktních problémů. Například číst zprávy a zároveň v hlavě sčítat trojciferná čísla je velmi obtížné.

Pro mozek dítěte ve věku základní školy, který je v neustálém režimu vytváření nových nervových spojení a jejich myelinizace, snižuje nadměrné „přejídání“ jakýmikoliv informacemi z všudypřítomných přístrojů schopnost věnovat pozornost složitějším podnětům spojeným s učením. To pak vede k neschopnosti řešit abstraktní úlohy v budoucnu a centra zodpovědná za učení složitějších předmětů budou na střední škole v mozku dítěte jednoduše chybět. Tvář „funkční negramotnosti“ a „digitální demence“.

Pokud je dítě ve věku základní školy, jehož mozek by se měl soustředit na budování center zodpovědných za komplexní úkoly a schopnost soustředění, rozptylováno „žvaněním“ s přístroji, výsledek bude tragický. Příležitosti k rozvoji neuronových sítí, které jsou zodpovědné za abstraktní myšlení, budou téměř navždy ztraceny.

WHO doporučuje pokyny pro oslovení nezletilých ohledně používání „modrých obrazovek“. Pro všechny druhy obrazovek – televizor, chytrý telefon, notebook, tablet atd: (5)

1. Do 3 let věku dítěte by se neměly používat žádné pomůcky

2. Od 3 do 7 let, ne více než 30 minut denně

3. Od 7 do 10 let 1 hodina denně a ne více

4. A od 11 let do dospělosti 1 až 3 hodiny denně, jak dospívají

Metody rozvoje pozornosti u mladších žáků

1. Čím je dítě mladší, tím důležitější je úloha dospělého, aby v něm vyvolal trvalý zájem o učení. I když je vizuální materiál nedostatečný, dospělý, který v dítěti vzbudí touhu napodobovat, zájem a nadšení, bude hlavním kritériem pro zapamatování potřebných informací. Rodiče by pro to byli ideální.

2. S odkazem na práci L.. V případě Vygotského a jeho následovníků, např. Marie Montessori, je možné organizovat proces rychlejšího učení dítěte pomocí technik upoutání jeho pozornosti s využitím „zóny proximálního vývoje“. Metoda je založena na schopnosti dětí být pozornější při učení navrhovaných postupů prostřednictvím účasti na činnostech mírně (velmi důležitý bod) přesahujících úroveň jejich schopností.

3. Tato práce by měla probíhat pod dohledem a za přímé účasti vyškolené dospělé osoby. I když je tato podmínka splněna, měla by být omezena na. Dítě má za úkol dosáhnout milníku, který není diktován „dospělým“ řešením, ale využívá svůj dětský rozumový potenciál. Náročný úkol pro mozek, který vás však může povzbudit. Ani v tomto případě by se nemělo jednat o trvalý způsob rozvíjení pozornosti.

4. Motivace je nutná k rozvoji pozornosti dítěte. Hlavním pravidlem motivace je, že aby se s vámi člověk setkal, musí to chtít. V případě dítěte záleží zcela na dospělém, ale dospělému brání komplex – komplex „dospělého a chytrého člověka“. Nepřipouští použití tohoto pravidla. Rodiče si myslí, že by se jim děti měly věnovat, protože řeší jejich problémy, věnují jim čas, dělají jim radost. Navenek to dává smysl, ale bohužel to nefunguje.

5. Abyste mohli rozvíjet pozornost dítěte, je třeba s ním najít společnou řeč. Dospělý musí vytvořit podmínky pro to, aby dítě chtělo být v jeho blízkosti, aby naslouchalo jeho názorům, aby mu důvěřovalo, aby mohlo věnovat pozornost tomu, co ho dospělý učí.

6. Pro dítě ve věku základní školy je nejlepší snažit se všechny učební úkoly proměnit v soutěž. To je motivuje nejen k tomu, aby věnovali větší pozornost podstatě úkolu, ale také stimuluje rozvoj vůdčích schopností a instinktivní touhy po vítězství.

7. Veškerá práce spojená se zapisováním poznámek by měla být prováděna písemně, rukou, což navíc soustředí pozornost dítěte prostřednictvím jemné motoriky. U mladších žáků je lepší se klávesnici zcela vyhnout nebo ji používat jen v případě potřeby. Je velmi žádoucí, aby dítě vyslovovalo to, co píše „pro sebe“. To pomáhá vytvářet nervové spoje v různých oblastech mozku, které rozvíjejí zrakovou, mechanickou a sluchovou paměť a pozornost.